Já, kněz Rynhart Zeštovec, farář kostela v Vodňanech a spoluměštěnín v Budějovicích Českých, vyznávám tiemto listem obecně všem, ktož jej uzřie nebo čtúce uslyšie, žeť opatrní lidé, purgrmistr a konšelé i obec města Budějovického, zaplatili mi jsú peniezi hotovými čtřiceti kop grošóv dobrých střébrných rázu pražského, kteréž byl sem jim pojčil ku potřěbě městské a na které mám jich list pod pečetí městskú. A list jich měl sem jim vrátiti ihned, ale jej u sebe nemohl tu chvíli mieti, proto s těch čtyřiceti kop jie propúštím prázdny, prostny, svovodny a qviti s tiemto listem beze lsti a slibuji jim svú dobrú vierú křěsťanskú, že jim ten jich list chci vrátiti, když ho najspieš budu moci dojíti a mieti, bez jich škody. A vyznávám, žeť ten jistý list od dnešného dne i od dánie listu tohoto nejmá žádnú moc ani pevnost mieti, než má býti jakož list umrlý, skažený, rušěný a vypravený nebo vyplacený. Tomu všemu na pevnost a na potvrzenie jsem já svú zvláštnú pečeth k tomuto listu přivisěl a k mé prosbě slovutní mužové Oldřich Podolec z Podolé, Jan Tožice a Janek z Machovic své pečeti zvláštné k mému svým dobrým vědomím na svědomie všěch věcí svrchupsaných, jim a jich erbem bezškodnie jsú, přivisili k tomuto listu, jenž dám jest od narozenie Syna Božieho léta tisícého čtyřistého devatymescietmatého ten pátek před Svatú Trojicí.