Já kněz Sigmund farář z Chylic wyznáwám tiemto listem obecně přede wsemi, ktož jej uzřie nebo čtúc slyseti budú: jakož sem slowútnému panoši Albrechtowi z Seče zeti swému a dětem jeho, kteréžby s mú sestrú měl, dědictwie swé, kteréž mi sie tu w Chylicích po smrti otce mého dobré paměti dostalo, dal a to témuž Albrechtowi a dětem jeho we dsky dworské před dřéwním časem wložiI, též to wždy wyznáwám, jakož sem to i před urozeným pánem, p. Wilémem z Risenberka odjinud z Skály wyznal, že žádnému jinému zbožie toho mého dědičného tu w Chylicich mnú předepsanému zeti mému a jeho dětem we dsky wloženého nedal sem aniž dáwám, než Albrechtowým dětem, z kterýchžto dětí jediný syn a sestřenec mój Přech z Seče ostal. Protož jeho mocna činím toho zbožie wkládánie we dsky na jeho otce miestě a žádného jiného. Toho na lepší jistotu pečet sem swú wlastní k tomuto listu přiwěsil; a prosil sem urozených panoši Oldřicha Wšerobce ze Slawic, Jaroslawa z Jawora seděním w Blewicích a Kuňaty z Kladna, že jsú pečeti swé na swědomie wedle mé k tomuto listu přiwěsili. Jenž jest dán w Nowém Plzni, po naroz. s. bož. I. MCCCCXX VII tu neděli před s. Matějem apoštolem přeslawným.