My Jan z Kravář, pán jičínský, pán a spravedlivý dědic zbožie fulneckého vyznáváme timeto listem vobec přede všemi, ktož jej uzřie aneb čtúc slyšeti budú, jakož jest od nepřátel našich město Fulnek vypáleno bylo, že jsú před nás osobně přišli múdří lidé burgmistr, konšelé, přísežní a obec toho města Fulneka ustanovičnú a pokornú prosbú prosíce, abyhom sě na ně a jejich škodu ohlédli a jim lhotu aneb freyunk do času dali, v němž by se zasě spraviti a město naše osaditi mohli. A my znamenavše prosbu jejich, pokornú vieru a stálost velikau, váživše také jejich veliké škody, kteréž jsú od nepřátel ohněm vzali, chtíc je milostivě opatřiti pro polepšování toho města, s radú přátel a služebníkuov našich věrných milých dali jsme a moci tohoto listu dáváme jim všem v městě Fulnece bydlejícím i předměstcským, kteříž s nimi trpí a škodu vzali, lhotu neb freyunk za šest úplně let ode všelijakých našich poplatkuov i každých jiných, buďte číž buďte, takového, že za plných pět let svobodní seděti mají od všech daní, a šesté léto mají vybírajíce poplatky mezi sebú město opravovati a dluhy platiti, kdež komu dlužni jsú, a těch šest let lhoty již jsú vykázali dvě plní létě a ješče před sebú mají lhoty čtyři plná líta od dání tohoto listu počítajíce, kterúžto lhotu neb freyunk my svrchu psaný pan Jan slibujem naší dobrú čistú vierú beze vší zlej lsti i bez falše jim sdržeti ctně a šlechetně do těch let, jekož se svrchu píše, bez přerušení jako dobrý člověk. Také kterýž by člověk pod nás do Fulneka odpuščení vzal odjinud, toho budú moci měščané k tomu připraviti, aby sobě tu požár kúpil podle dostatku, nemuož-li na rynku, ale v ulici, a to aby stavěl, a my lesu jim v svých lesích dáti chceme k stavení. Toho na potvrzenie naši vlastní pečeť přivěsiti jsme kázali k tomuto listu. Jenž jest dán a psán na Fulnece v středu před svatým Duchem, léta od narození Syna Buožího tisíc čtyřista dvacátého devátého léta.