My purgmistr a radda města Bielinského wyznáwáme i swědčíme listem tiemto obecně před každým člowěkem, ktož jej uzřie nebo čtúce slyšeti budú, a zwláště před poctiwými úředníky a písaři u dworských desk, že paní Duora Luštkowa, súseda naše a někdy dědička toho sbožie w Noskowě, seznala před námi, že to jisté zbožie bylo děda jejieho, pak konec spadlo na bratra jejieho, tudiež i na ni; tuť bratr její učinil směnu s opatem a konventem Oseckým, tak že nadepsaný opat a konvent dali bratru jejiemu za Noskow za to sbožie dwa lány dědiny, a k tomu šestnádcte kop grošuow hotowých. A netoliko ona to zná, ale i jiní naši súsedé to znali staří lidé, že sie ta jistá směna tak stala, a žeť Osečtí kněžie dáwno to jisté sbožie bez překážky drželi. Tomu wšemu na swědomie swúť jsme městskú pečet k tomuto listu dali přitisknúti. Datum anno domini MCCCCXXXVII, feria IV ante festum beati Wenceslai.