Já Offka, Renhartova dcera z Radonina, manželka slovutného Václava Cardy z Petrovic, vyznávám tiemto listem obecně všem, ktož jej uzřie anebo čtúce slyšeti budú, že s dobrým rozmyslem a radú svých přátel nápad svuoj dědičský i všechno své právo, kteréž jest na mě spadlo po nebožci Renhartovi z Radonina otci mém a mně se dostalo tu v Radonině i jinde kdežkolivěk k čemuž jest nadepsaný Renharth otec muoj právo měl, na mě jakožto na pravú dědičku po něm připadlo jest dědičský, prodala sem i mocí tohoto listu prodávám slovutnému panoši Renhartovi z Sluštic strýci mému, dědicom i budúcím jeho za osm set kop gošov peněz dobrých střiebrných, mně jim Renhartem úplně a docela splacených a splněných, k jmění, držení a dědickému požívání i k obrácení k svobodné jeho vuoli. Kteréhožto nápadu svého již prodaného i všelikého svého práva mého, což sem tu na Radonině měla i jinde kdežkolivěk po nebožci otci mém svrchu psaném, konečně stúpila sem i mocí tohoto listu sstúpuji nade psanému Renhartovi strýci mému, dědicom i budúcím jeho k věčnosti, sobě tu ani svým dědicom práva žádného nepozuostavující ani svým budúcím; na tom jemu slibující nepřekážeti věčně ani na to kdy kterým právem sahati ani kdy navracovati já ani dědicové i budúcí moji ani muž muoj svrchu psaný. A když by dsky zemské v své moci a v svém řádu odevřieny byly, tehdá mám i slibuji to všechno právo své a nápad svuoj dědičský vešken, jakož svrchu psáno stojí, ve dsky zemské vložiti, zapsati, utvrditi tiem právem i obyčejem, jakož řád a právo země České jest, jemu Renhartovi, strýci mému svrchu psanému, dědicom i budúcím jeho. Pak-li by dsky za mého zdravého života nebyly, ani odevřieny, ale slibuji, a mám tiem právem a obyčejem zapsati, utvrditi i tiem řádem, kteréhož by páni, rytieři, panoše země České za obyčej vespolek požívali. Jest-li že by žádného řádu ani kterého práva nebylo, ješto by páni, rytieři, panoše požívati měli, za mého zdravého života, ale tomuto listu já Offka svrchu psaná dávám plnú moc i plné právo ke všem věcem v něm položeným a zapsaným, jakož by dskami zemskými zapsáno a utvrzeno bylo. Toho všeho na svědomie a pevnost pečeť mú vlastní s mým vědomým k tomuto listu jsem přivěsila. A pro lepší jistotu a svědomie prosila sem slovutných a statečných Václava Cardy, muže svého svrchu psaného, Volfarta z Radimě, Gerunka z Lomu seděním v Suchdole, Prokopa Trčky z Cralovic seděním v Květnici, Henricha ze Zvoleněvsi, že jsú k prosbě mé k svědomí pečeti své podle mne a se mnú k tomuto listu přivěsili. Jenž jest dán a psán léta po Božiem narození tisíc čtyři sta XXIII, den svatého Řehoře.