latinaLékař římského krále Sigfrid Degenberg žádá papeže Martina V. o udělení beneficií vratislavského kostelaAHISTO Publisher

Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 (CC BY-SA 4.0)

KOMPLETNI REFERENCE PUVODNI LISTINY

N/AAAV; R. Suppl. 182 (lib. I de vacantibus per fiat a. octavo), fol. 16r–vAAV; R. Suppl. 182, fol. 91r–v2

Suplika je v témže svazku zapsána dvakrát.

Podle výtahu v MVB VII/2, s. 518–519, č. 1280.

Podle výtahu v MVB VII/2, s. 518–519, č. 1280.

PH

JR

Řím (Rome apud ss. Apostolos)N/AN/A

N/A

opis v papežských registrech suplik

opis v papežských registrech suplik

Sigfrid Degenberg (Sigisfridum), lékař římského krále Zikmunda (medicum domini regis Romanorum), žádá papežský stolec, aby ho uvedl k právům surrogare, která ve sporu o kanonikát a prebendu v kapitule při vratislavském kostele (Wratislaviensis), jenž vznikl mezi ním a Mikulášem (Nicolao), synem knížete Přemysla I. Opavského (nato, ut asseritur, Przymkonis ducis Oppavie), náležela zmíněnému Mikuláši, a následně mu také uvedený kanonikát s prebendou, jejichž roční důchod nepřevyšuje 25 hřiven stříbra, udělil; svou žádost zdůvodňuje následujícím způsobem: před časem papež Martin V. udělil zmíněnému Mikulášovi mimo jiné milost exspektance ke kanonikátu v kapitule při vratislavském kostele s vyhrazením prebendy s podmínkou, že se vzdá jiného kanonikátu s prebendou téhož kostela, o který vede spor se zmíněným Sigfridem. Následně Mikuláš přijal na základě zmíněné exspektance jiný kanonikát s prebendou a obdržel k nim provizi, zároveň ve sporu, který o toto beneficium vznikl, dosáhl ve svůj prospěch konečný rozsudek, kterým byla jeho milost posvěcena, získal zmíněný jiný kanonikát s prebendou, byl uveden do jejich držby a jeho protivníkovi bylo uloženo v této věci věčné mlčení; a protože nedošlo k odvolání, rozsudek také nabyl platnosti. Tímto se právo, které měl zmíněný Mikuláš k prvnímu kanonikátu s prebendou, tj. k tomu, o které vedl spor se zmíněným lékařem, uvolnilo nebo se tak v brzké době stane. A proto, aby se neobjevil nějaký nový oponent na první zmíněný kanonikát s prebendou, žádá Sigfrid o výše řečenou surrogaci a provizi. Tomuto udělení z moci papežské nemá vadit non obstantibus, že má kanonikáty s prebendami v metropolitní kapitule u svatého Václava v Olomouci (in Olomucensi) a v kostele sv. Kříže ve Vratislavi (s. Crucis Wratislaviensi ecclesiis), také že drží farní kostel sv. Vavřince (parrochialem ecclesiam s. Laurencii) v olomoucké diecézi (Olomucesis diocesis) a jistý sinekurní vikariát v kolegiátním kostele v Brzegu (vicariam sine cura in collegiata in Brega) ve vratislavské diecézi (Wratislaviensis diocesis).1

Srov. regest.

Papež Martin V. schvaluje supliku bez výhrad Fiat ut petitur O..

B. p. Dudum Stas Vra cuidam Nicolao, nato, ut asseritur, Przymkonis ducis Oppavie, graciam expectativam fecit, inter alia de canonicatu sub expectacione prebende Wratislaviensis, et voluit, quod dum ipsos assecutus foret, quosdam alios eiusdem ecclesie canonicatus et prebendas, super quibus inter ipsum et dev. oratorem vestrum Sigisfriduma), medicum domini regis Romanorum, causam pendere asseruit, dimittere tenetur.b) Tandem ipse Nicolaus dicte gracie vigore quosdam alios ipsius ecclesie canonicatus et prebendas acceptavit et sibi de illis provideri obtinuit, et mota super ipsis lite contra ipsorum canonicatus et prebende possessorem unam diffinitivam, per quam gracia sua canonizata et ipsi canonicatus et prebenda sibi adiudicati, ipse adversarius ab ipsorum occupacione amotus et ipse in eorum possessionem inductus et super eis ipsi adversario suo perpetuum silencium impositum fuerat, sentenciam reportavit, que nulla provocacione suspensa in rem transivit iudicatam. Cumque ex premissis ius, quod in ipsis primis canonicatu et prebenda sibi compeciit aut competere potuit, vacet aut de proximo vacare speretur, supplicat … dictus Sifridus, quatenus, ne sibi novus adversarius surrogetur, ipsum in omni iure et ad omne ius, quod ipsi Nicolao in dictis primis canonicatu et prebenda compeciit aut competere potuit, dignetur ipsa Stas Vra misericorditer surrogare necnon sibi de dictis canonicatu et prebenda, quorum fructus vigintiquinque marcharum argenti puri … valorem annuum non excedunt, … dignemini misericorditer providere. Non obstantibus, quod in Olomucensi et s. Crucis Wratislaviensi ecclesiis canonicatus et prebendas necnon parrochialem ecclesiam s. Laurencii Olomucensis diocesis ac quandam vicariam sine cura in collegiata in Brega Wratislaviensis diocesis, quorum omnium fructus etc. septuagintac) marcharum argenti … valorem annuum non excedunt, obtinet …

Fiat ut petitur O. Datum Rome apud ss. Apostolos sexto id. Decembris a. octavo.

a) ,Syfridum' in fol. 91 – b) ,teneretur‘ in fol. 91r – c) ,octuagintaduarum‘ in fol. 91r – Conf. num. 1396

N/ARG IV/2, sl. 3351MVB VII/2, s. 518–519, č. 1280N/AN/AN/A