Král Zikmund (Sigismundus) odvolává a zneplatňuje všechny zápisy, donace a zástavy statků cisterciáckého kláštera v Sedlci (monasterii Czedlicensis ordinis cisterciensis), jež byl nouzí donucen učinit ve prospěch různých osob, stejně tak jako v případě pražské kapituly a dalších kostelů, klášterů a far, aby dosáhl finančních prostředků na boj proti rozmáhajícím se kacířům v Čechách (hereticorum in Bohemia), zabíjejícím pravověrné křesťany, rabujícím jejich majetky a ničícím kostely. Zikmund uznává, že tyto zástavy jsou dle světského a také kanonického práva neplatné, a povoluje opatovi honorabilis abbas a konventu kláštera v Sedlci, aby s pomocí svých příznivců znovu převzali zastavené statky a vlastnili je bez jakékoliv překážky od kohokoliv, kdo držel tyto statky na základě Zikmundovy listiny nebo násilím. Zároveň klášteru v Sedlci umožňuje zvolit si ke znovuzískání majetků eligere et recipere zastánce nebo ochránce tutores defensores et adiunctores, jak uznají za vhodné.