Král Zikmund dává Jenišovi z Vodic (Genissonem de Odicz), Dětřichovi ze Skalky (Dietricum de Skalka) a Dobešovi Hrzánovi z Harasova (Dobessium dictum Hrzan de Harassow) za jejich současný i budoucí boj proti viklefistům zboží Jana OdKolka (Johannis dicti Kolek) ve vesnici Násedlnice (Nasedlnicze) a rytíře Zikmunda (Sigismundi militis) v Husí? Lhotě (in Lhota) se všemi platy, rybníky, lesy a vším příslušenstvím, které králi připadlo smrtí Jana a Zikmunda. Jeniš, Dětřich, Dobeš a jejich dědicové mají řečené zboží neomezeně a dědičně držet a užívat se stejnými právy, jaká měli dříve jeho zemřelí majitelé, avšak nikoliv na újmu práv jiných katolíků. Práva viklefistů na řečené zboží, které by si snad zapsali do zemských desek, prohlašuje Zikmund z královské moci za neplatná, protože všechna ztratili kvůli svému kacířství. Zikmund stanovuje, že práva viklefistů by neměla Jenišovi, Dětřichovi, Dobešovi a jejich dědicům způsobit při nabytí zboží žádné škody.