Papež Martin V. nařizuje Janovi Rzeszowskemu, arcibiskupovi ve Lvově, aby uložil všem arcibiskupům, biskupům, opatů, prelátům a vůbec všem církevním osobám kdekoliv na území Polského království výběr jedněch nebo dvou desátků ze všech církevních příjmů do výše 20 000 zlatých v mincích obvyklých pro země řečeného království, a to v průběhu dvou let, počítáno od nynějška. Tyto prostředky má zmíněný arcibiskup z moci papežské využít ve prospěch polského krále Vladislava II. Jagella, který papeži prostřednictvím svého mluvčího zvláště proto vyslaného do Říma, předložil následující záměr: pro povznesení katolické církve a vymýcení hereze, která před časem vznikla v Království českém (in regno Bohemie) a Markrabství moravském (marchionatu Moravie) a kde husité a viklefisté se zlobou a nespravedlností utlačují katolickou církev a napadají pravověrné křesťany, a stejně tak pro ochranu křesťanství, aby se tyto bludy dále nerozšiřovaly, se zmíněný král Vladislav rozhodl vyrazit s početným vojskem osobně do Čech (in Bohemia) nebo tam vyslat svou mocnou armádu, což však přináší velké náklady, nemalé úsilí a obtíže; proto by měly být jeho výdaje podpořeny. Králi má být podpora poskytnuta následovně: pokud by zmíněný arcibiskup dostal zprávu, že se skutečně uvedený král Vladislav osobně vydal s vojskem proti českým heretikům contra Bohemos hereticos nebo tam své vojsko vyslal, má mu vyplatit v prvním roce výpravy proti heretikům 10 000 zlatých a v roce následujícím také 10 000 zlatých florenorum.