Papež Martin V. uděluje Janu Zůlovi (Johanni Zul), klerikovi pražské diecéze (clerico Pragensis diocesis) a bakaláři práva (bacallario in decretis), na jeho žádost1 Viz regest.
dispens, na základě které může i přes jeho manželský svazek, který však byl již anulován, nabýt podjáhenské svěcení ad subdiaconatus eciam ordinem promoveri
a také přijmout a využívat sinekurní beneficium, pakliže mu bude uděleno kanonicky. Řečený klerik svou žádost odůvodnil následujícím způsobem: před časem, poté co se chtěl nechat uvést do všech nižších svěcení, se rozhodl vstoupit a následně také vstoupil do legitimního manželského svazku s Annou, dcerou laika Ondřeje z Hořepník (Andree de Horzepnik laici) s vírou, že tato žena nemá žádné jiné manželské závazky; a jako manželé žili společně šest let. Následně se však dozvěděl, že ještě před uzavřením jejich manželského svazku, vstoupila zmíněná Anna do legitimního manželství s jistým laikem Petrem z Litoměřic (Petro de Lythomerzicz) před knězem Duchkem řečeným Zila (Duchcone dicto Zila) ve farním kostel sv. Haštala na Starém Městě pražském (in parrochiali ecclesia s. Gastuli Maioris Civitatis Pragensis). Následně po prohlášení, že mezi nimi nebylo a není manželství, nechal řečený Jan Zůl ženu řádně předvolat před soud pražského oficiála, který po vyšetření tohoto případu vyhlásil definitivní rozsudek, podle kterého mezi ním, Janem Zůlem, a řečenou Annou manželství nebylo a není. Zmíněná žena rozsudek uposlechla, navrátila se k řečenému Petrovi z Litoměřic, s nímž pak vedla společný život. Poté se řečený Jan Zůl rozhodl přijmout svěcení a jako vysvěcený navždy sloužit bohu, a z tohoto důvod žádal o výše uvedené udělení.
D. f. Johanni Zul, clerico Pragensis diocesis, bacallario in decretis, salutem etc. Litterarum sciencia … Exhibita siquidem nobis pro parte tua peticio continebat2 Viz regest.
, quod olim tu, postquam ad omnes minores ordines te rite feceris promoveri, ad matrimonialia vota aspirans cum d. in Christo f. Anna, d. f. Andree de Horziepnik laici nata, muliere dicte diocesis, quam tunc a coniugali lege solutam esse credideras, matrimonium contraxisti per verba legitime de presenti, illoque in facie ecclesie solemnizato ac deinde carnali copula inter vos consumato dicte mulieri per sex annos vel circa in eisdem laribus et thoro cohabitasti; quodque postmodum ad tui noticiam deducto, quod dicta mulier dudum, antequam tu cum ea sic, ut prefertur, contraheres, cum quodam Petro de Lythomericz laico matrimonium contraxerat similiter per verba legitime de presenti illudque eciam in facie ecclesie et presertim in parrochiali ecclesia s. Gastuli Maioris Civitatis Pragensis, d. f. Duchcone dicto Zila presbitero, tunc vicario in eadem parrochiali ecclesia, interessente et eos invicem copulante, solemnizarant subsequenter eciam inter eos carnali copula subsecuta, tu protinus eandem mulierem, super hoc petendo pronunciari, decerni et declarari inter vos contractum matrimonium huiusmodi fuisse et esse nullum, coram d. f. officiali Pragensi, non ex delegacione apostolica, fecisti ad iudicium evocari, qui quidem officialis cognitis huiusmodi cause meritis et iuris ordine observato diffinitivam, per quam inter alia pronunciavit, decrevit et declaravit nullum inter te et dictam mulierem matrimonium fuisse et esse tunc vosque ab invicem separandos fore et separavit, sentenciam promulgavit, cui quidem sentencie prefata mulier acquiescens et ad dictum Petrum rediens, illi extunc, quamdiu vitam duxit in humanis, cohabitavit. Cum autem … tu ob frugem vite melioris desideres ad sacros eciam ordines te facere promoveri et in illis altissimo perpetuo famulari, nos igitur volentes te … favore prosequi gracioso, tuis in hac parte supplicacionibus inclinati, tecum, ut ad subdiaconatus eciam ordinem promoveri ac in illo eciam et dictis susceptis ordinibus ministrare necnon beneficium ecclesiasticum sine cura, si tibi alias canonice conferatur, recipere et retinere libere et licite valeas, premissis et quibusvis constitucionibus apostolicis ceterisque contrariis nequaquam obstantibus, auctoritate apostolica tenore presencium de specialis dono gracie dispensamus. Nulli ergo … Si quis etc.
Datum Florencie tercio id. Septembris a. secundo.
Supra dext.: Bruno. In fine: Franciscus XX de Agello