Kuneš Tluksa z Buřenic (Cuntzo Likssa de Besennis), purkrabí Karlštejna (castellanus in Karlestein), informuje římského císaře Zikmunda (Sigismundo dei gratia Roamnorum imperatori semper Augusto, Hungariae, Bohemiae et cetera regi), že z milosrdenství Boha dei misericordia
, který vše řídí a bez jehož vůle a moci se nic nemůže dít, páni, rytíři a města dominis baronibus et fideli communitate
šťastně porazili a potřeli na poli mezi opuštěným cisterciáckým klášterem Skalice (inter monasterium Stalix) a městem Kouřimí (oppidum Gursim) v neděli po svátku Božího Těla dominica post solempnitatem eucharistie proxima
1Doplněno na základě Neumann 1923, s. 149–150, č. 43.
30. května ve večerních hodinách hora vesperarum
své nepřátelé inimicos
; z věrných zahynuli jen málokteří. Žádá jej, aby nezapomněl na svou věrnou karlštejnskou posádku a poslal jim bezodkladně několik tisíc zlatých millia florenorum
, poněvadž už nemá peníze na výplatu žoldnéřů k pronásledování poražených nepřátel, a je třeba završit dobře započaté dílo pro slávu císaře, jeho království a Koruny české (ad honorem serenitatis vestrae, regnique illius, et coronae Bohemiae). Dále líčí, jak bylo tohoto vítězství nad nepřáteli dosaženo: po ovládnutí Nového Města pražského (de nova civitate Pragensi) setrvali páni a rytíři v Praze (in Praga), kde shromáždili a vyzbrojili lid, zároveň ve stejném čase 9. května se nepřátelé stáhli od Plzně (a Pilzna), vytáhli ku Praze a utábořili se na několik dní poblíž Nového hradu u Kunratic (iuxta Novum Castrum), odkud dále postupovali ke Kolínu (Coloniam). Páni mezitím vyslali své vojsko, aby přišlo na pomoc Praze proti nepřátelům; mezi jinými vyslal značně početný oddíl Oldřich II. z Rožmberka (dominus de Rosemberg). Podobně se zachovali i páni, rytíři a města Plzeňského kraje (domini barones et civitas Pilznensis), a když vojsko koalice postupovalo kolem Karlštejna ku Praze, přidal se k nim i Kuneš se svým oddílem v počtu 500 mužů a třiceti válečných vozů quingentos equestres et pedestres, et currus triginta
. Po tomto spojení vojska, které již bylo schopné měřit se s nepřítelem v otevřeném poli, vytáhlo za Prahu a začalo pronásledovat nepřítele, čímž se dostalo do výše uvedeného prostoru mezi Skalici a Kouřim.
Neumann 1923, s. 141–147, č. 41
Invictissimo principi domino Sigismundo Romanorum imperatori, semper augusto N. castellanus.2Nadpis: De bello Bohemorm, iocundissima et felicissima victoria eius.
Servicia mea vestre serenitati fidelissima et omni tempore constantissima. Vestre serenitati notifico, qualiter magna dei misericordia cuius potestas est immensa, dominica post solempnitatem eucharistie proxima, circa horam vesperorum, in campo apud monasterium Scalic3Scalilips.
fideles Christi, domini, barones et communitates inimicos interemerunt, contriverunt et prostraverunt. Isti barones et terrigene ad serenitatem vestram habent bonam intencionem et fidelem, sicut effectualiter ostenderunt et ostendere magis intendunt. Sicut vestre serenitati placebit, eorum domino venerabili et generosissimo heredi, ergo eis subveniat de millibus florenorum, quatenus opus inceptum possint ciare ad dei honorem et vestre serenitatis utilitatem et perducere ad finem optimum regni et corone Bohemiae. Istud fiat sine mora et vestra serenitas huc venire non tardet, ut omnia dei adiutorio possint bene procedere et oculo pietatis vestre dare subsidium necessarium, indigentibus nobis stipendiis. Cum barones habuerant victoriam4V textu: C. Modus victorie habite contra inimicos.
in Nova Civitate Pragensi, ibidem persistentes, congregaverunt gentes armorum et nobiles, quo tempore inimici dei disposicione recesserunt de Plzna5Pilzana.
et castrametati sunt aliquot diebus iuxta Novum Castrum procedentes versus Coloniam. Die veniente conflictus, dominus de Rosenberch expedivit notabilem exercitum ad campum una cum aliis baronibus et civitate Plznensi6Pilszanensi.
et cum gentibus, ceteris fidelibus equestribus et pedestribus et curribus. Isti accesserunt versus Pragam et ad eos exierunt domini barones qui Prague fuerant, et simul procedentes in manu valida persecuti7prosecuti.
sunt inimicos et eos dei in nomine trucidarunt circa castrum et monasterium Scalic.8Scalilips.
Inimici fidei contriti sunt,9V textu: C. deo gratiarum actio.
prostrati sunt, scilicet Thaborite, in campis iacentes cum nostrorum fidelium modico dampno, sed in illorum maxima multitudine ignota nobis, qui statim post conflictum recessimus et plures adduximus captivos, reliqui tamen maiores eorum fugierunt. Pilzanenses duxerunt aciem, primi eos agressi sunt sine intermissione et retrocessione cum gentibus armorum in copia magna et multitudine valida, ad quam quamplures die in diem conveniunt, unde speramus in brevi omnes civitates nobis debere obedire per subieccionem. Nos deo recommendantes, orate pro nobis, gracias deo agentes infinitas cum processionibus et oracionibus et pro progressu feliciori tam felicis principii.
Hardouin – Labbé – Cossart 1714, s. 1651–1652, č. 117
Illustrissimo et invictissimo principi et domino, domino Sigismundo dei gratia Roamnorum imperatori semper Augusto, Hungariae, Bohemiae et cetera regi, domino meo gratiosissimo dentur. Excellentissimo et invictissimo principi et domino, domino Sigismundo dei gratia Romanorum imperatori semper Augusto, Hungariae, Bohemiae, Croatiae, Dalmatiae et cetera regi, domino meo praegratiosissimo, ego Kuntzo Lulksla de Bonzenix, castellanus in Calestein, servitia mea vestrae serenitati fidelissima et constantissima omni tempore praedirigo. Serenitati vestrae notifico, quod dei misericordia magna, sine cuius voluntate et potestate nihil fieri potest, sed omnia per ipsum diriguntur, factum est, quod inimi heri hora vesperarum inter monasterium Stalix et oppidum Gursim a vestris fidelibus dominis baronibus et fideli communitate feliciter contriti et prostrati sunt, ita quod de vestris fidelibus pauci perierunt. Et sic noverit serenitas vestra pro cette, quod in dominis baronibus et terrigenis fideles servitores habetis. Et frequenter me allocuti sunt de serenitate vestra, quod ad vos fidelem et bonam intentionem habent, secundum quod effectualiter ostendunt, et ulterius ostendent: nec aliud intendunt facere, nisi sicut serenitatis vestrae fideles domini et servitores, omnia volentes seu intendentes facere quae pertinent ad dominum suum naturalem et gratiosissimum. Dignetur ergo serenitas vestra manum suam large ad eos extendere, et ipsis in subsidium aliquot millia florenorum transmittere et dare; ut opus inceptum ad honorem serenitatis vestrae, regnique illius, et coronae Bohemiae, melius terminater, et ad bonum finem perducere possint. Et serenitas vestra in subsidium illius boni personam vestram non dignemini abstrahere sine mora: quia cum adiutorio dei omnia bene procedunt et procedent, cum serenitas vestra venire non tardaverit. Propterea serenitas vestra sciat, qualiter illa victoria fuerit facta de inimicis. Cum enim domini barones post victoriam habitam de nova civitate Pragensi in Praga persisterent, gentes congregantes … eodem tempore inimici de dispositione dei a Pilzna recesserunt, et se versus Pragam recipientes, iuxta novum Castrum aliquibus diebus castra metati essent, ulterius procedentes versus Coloniam, domini barones miserunt pro omnibus nobilibus, ut in subsidium eorum contra inimicos venirent. Ibi dominus de Rosemberg gentem multum notabilem et exercitam ad campos expedivit. Et domini barones et civitas Pilznensis etiam validam potentiam transmisit: et cum progrederentur versus Pragam sub castro Carlestein, ibi ego et gentes meas expedivi a fidelibus servitoribus vestris quingentos equestres et pedestres, et currus triginta. Et cum omnes praedicti iuxta Pragam convenissent, domini barones extra Pragam cum eisdem processerunt, et cum valida potentia inimicos insecuti sunt, et sic quod de gratia dei et suo iuvamine illos prostraverunt inter monasterium Scalicz et oppidum Goursin, sicut supra scriptum est. Praeterea serenitatem vestram rogo, quatenus velitis me fideles vestros servitores, qui mecum sint in castro Karlestein, oculo pietatis respicere, et subsidium transmittere et dare: quia deus novit quod huius magnam indigentiam habemus: quia aliunde non habeo illos bonos homines stipendiare, nec ab aliquo alio, nisi serenitate vestra … exspectamus tamquam a domino nostro herede vero et domino gratiosissimo. Datum feria secunda post festum corporis Christi, anno MCCCCXXXIV. Cuntzo Likssa de Besennis castellanus in Karlestein.