Ve jméno Božie amen. My purgmistr a konšelé i všechna obec Welikého a Nowého Měst pražských vyznáváme tiemto listem obecně všem, ktož jej uzřie nebo čtúce ušlyšie, že znamenavše věrnú a pilnú práci, kterúž jest opatrný muž Mikeš Tkanička, měštěnín náš věrný milý, v tom poselství k kněži welikému litewskému o chválu Boží i o obecnie dobré učinil, v němžto poselství blíž póldruhého léta, své všecko opustiv, s jinými bratří trval pilně a ustavičně, jemu Mikšovi svrchu psanému, ženě jeho, dědicóm i budúcím jeho ves řečenú Dobrowiz s dvorem, dědinami, lidmi, platy, potoky, s mlýny, s lúkami, s lovy, s poplatky i stiem se vším právem a příslušenstvím, což k tomu dvoru, k té vsi a k tomu zboží od starodávna příslušie, svolili sme a mocí tohoto listu s povolením plné obce Weliké dáváme a svolujeme. Kterážto obec Weliká sama od sebe hnuta jsúci, z nižádného jeho napomínánie, dala jest jemu a dědicóm jeho dobrotivě, slibujíce svá dobrú vierú a beze všie zlé lsti svrchu psanému Mikšowi, manželce jeho, dědicóm i budúcím jeho to dánie naše zdržeti nynie i v budúciech časiech; milostivě dávajíce jemu i dédicóm jeho plná moc i plné právo s tiem zbožím učiniti i nechati, jakožto s svým vlastním a dědičným zbožím. A na to naše dánie prosíme všech budúcích králóv a kniežat milostivého potvrzenie. Toho na svědomie a pevnost věčnú pečeti měst našich svrchu psaných s naším vědomím přivěšeny jsú ktomuto listu. Jenž dán léta od narozenie Syna Božieho tisíc čtyři sta ve dvúmeczcietmém létě, tu středu před svatým Prokopem.