Král Zikmund oznamuje Oldřichovi z Rožmberka, že se dozvěděl o smrti Oldřicha Vaváka z Hradce (Ulricus dictus Wawak de Nouadomo), která nastala den předtím. Protože si Oldřich Vavák vybral za vykonavatele své závěti Oldřicha z Rožmberka spolu s Janem z Leskovce (cum Johanne Lesskowecz), připomíná král Zikmund Oldřichovi z Rožmberka, že se Oldřich Vavák protiprávně zmocnil statků sirotků [tedy Alžběty, Jana IV. z Hradce a Telče, Jindřicha] a vdovy Alžběty Žofie z Hradce, rozené z Vartenberka po zemřelém šlechtici Janu III. z Hradce (nobilis Johannis de Novadomo) a držel je až do své smrti violenter occupavit ... et eadem occupata ... detinuit. V důvěře za své zásluhy vůči králi doporučil Jan z Hradce několikrát za svého života i na smrtelné posteli in lecto egritudinis decumbens své děti a manželku pod královskou ochranu. Král Zikmund, který pamatuje na četné zásluhy Janových předků a chce jim za to projevit svou přízeň, nařizuje Oldřichovi z Rožmberka, aby ihned po přečtení této listiny společně s Janem z Leskovce nařídil úředníkům zemřelého Oldřich Vaváka, kteří jsou nyní podřízeni oběma, aby vrátili sirotkům a vdově z Jindřichova Hradce nebo jejich úředníkům veškerý protiprávně zabavený majetek, a to část města Jindřichova Hradce (de parte civitatis Novedomus) a několik vesnic quatinus ... intendatis, ut mox visis presentibus ... de universis bonis, videlicet de parte civitatis Novedomus ... per officiales suos, qui iam tuam et prefati Leskowecz iussionem respiciunt, condescendere et prefatis orphanis ipsorumque matri ac eorum officialibus ... facias assignare. Oldřich má projevit horlivost, k níž ho zavazuje příbuzenský vztah k sirotkům in hoc zelum, quo prefatis orphanis ex linea consanguineitatis ! astringeris, perfecte ostensurus.