Já Marketa z Ježowa, manželka nebožce Mikše z Črné, vyznávám et cetera, že jsem dlužna pravého a spravedlivého dluhu čtyřidceti kop grošuov dobrých střiebrných rázu pražského i čísla, šedesát grošuov za každú kopu počítajíc, dcerám mým vlastním Ofce, Přibce, Duoře a Zbynce i jich dětem neboli budúcém. A ten jistý dluh svrchu psaný ukazuji a dávám jim mocí listu tohoto, na mém vlastním zboží a dědictví a dědinách zapisuji i postupuji s dobrým rozmyslem a s přátelksú radú svého vlastnieho věna v ty časy, když sem toho dobře mocna byla, čtyřidceti kop grošuov svrchu psaných na Lhotě mezi Pelhřimowem a mezi Rynarcem, s mlýnem, s potoky, s lukami, s lesy i na tom na všem, což k tomu příslušie et cetera. A jestliže by kterého z mých věřiteluov Pán Buoh neuchoval, tak že by umřel, tehdy toho diel aby na jiné a zuostalé spadl živé. A ktož by tento list měl s svrchu psaných mých věřiteluov dobrú vólí, ten má i jmieti bude též plné právo i moc k tomu ke všemu, což v tomto listu psáno jest, jako oni sami. Pečeti: panoší Jana Malowce z Pacowa, Maršíka Tluxy z Wokowa seděním na Kameni, Bohtyana z Radice a Bohuslawa z Wodice. Léta od narození syna Božieho 1432, ten pátek před Hromnicemi.