Já Oldřich z Chobotic seděním v Erkeřicích vyznávám et cetera, že věnoval sem a věnuji a mocí tohoto listu zapisuji věna spravedlivého sto kop grošuov dobrých střiebrných peněz rázu pražského tudiež v Chobolicích na té celé vsi s lidmi, s dvory kmetcími, s úroky, s dědinami oranými i neoranými, s horami i s doly, s lesy, s chrastinami, s lukami, s chmelnicemi, s pastvišti i s jinými se všemi požitky a poplatky, se vším panstvím a se vší zvolí, což k té vsi příslušie neb od starodávna jest příslušelo, poctivé a ctné ženě paní Margaretě, manželce mé vlastnie, a to jisté věno mám a slibuji jí ve dsky zemské vložiti a zapsati tiem řádem vším a obyčejem, jakož tato země Česká od starodávna za právo a za obyčej jest měla anebo mieti bude, a to v prvé, druhé, třetie neb konečně ve čtvrté suché dni pořád sběhlé, když by dsky zemské v své moci a v svém řádu byly. Pečeti přivěsili: urození páni, pan Sigmund a pan Jan bratřie z Wartmberka seděním na Děčíně a slovutní panoše Jordan z Húgwic seděním v Želenicích, Mikuláš ze Lhoty toho času purkrabie na Litýši, Mikuláš z Stebně řečený Hyka. Jenž jest dán a psán léta po narození syna Božieho 1432, ten den na Božie křtěnie.