Já Menhartt z Hradcze i s svými erby a budúcími vyznávám tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie aneb čtúc slyšeti budú, že s dobrým rozmyslem a zdravú radú prodal sem i mocí tohoto listu prodávám i sstupuji své vlastnie zbožie a dědictvie ve vsi v Nyemcziczich u Bielkowa, dvuor poplužní dolní s rybníkem i s rybništěm, jenž slove Harlik, a dvě polúlánie pod tiem dvorem na konci vsi, s lidmi platnými i purkrechtními, na nichž nynie sedie a držie Ssebik puol lánu, a Massek puol lánu, s rolí oranú i neoranú, s chrastmi a s chrastinami, s pastvami, s pastvištěmi, s lúkami, s potoky, i ten potok celý vedle luk dvorových, se všemi poplatky a s požitky jakž kolvěk jmenovanými, s mezemi, s hranicemi, v nichž to zbožie nadepsané od starodávna záleží, se vším plným panstvím a příslušenstvím, což k tomu svrchupsanému zboží od starodávna příslušie ve vsi i na poli, nic sobě ani svým erbom a budúcím na tom zboží nadepsaném práva, panstvie ani kterého zvláštenstvie ovšem nezachovávajíc, poctivému muži Sstiepanowi Krajcziemu i jeho erbom a budúcím ku pravému dědicství; kteréžto zbožie zaplatil mi jest úplně a docela. A protož já svrchupsaný Menharth i s svými erby a budúcími slibuji a mám nadepsanému Sstiepanowi i jeho všem budúcím to svrchupsané zbožie se vším jeho příslušenstvím zpraviti, očistiti a vysvoboditi před každým živým člověkem i přede všemi právy duchovními i světskými jakožkoli jmenovanými ku pravému dědicství, tak jakož země morawska za právo má, kolikráč by toho potřebie bylo beze všie odpornosti, a na tom zboží jim nepřekážěti svrchupsanému Sstiepanowi i jeho všem budúcím, ani na ně sahati obyčejem nižádným, tak aby oni to zbožie svrchupsané dědicky a svobodně měli, drželi a požívali beze všie přiekazy mé i mých erbuov a budúcích, a beze všeho zmatku. A když by berně králova zemská byla, tehdy mají dáti puol hřivny úkola na Bielkow k mé summě, a nic více, s toho se všeho zbožie svrchupsaného. A bylo-li by také kdy potřebie svrchupsanému Sstiepanowi aneb jeho budúcím které odměny od mých lidí v rolí, v lukách neb v obci v Niemcziczich aneb kde jinde, a když by se o to umluvil s mými lidmi podle jich dobré vole a bez jich škody, k tomu já svrchupsaný Menharth i s svými erby a budúciemi svoluji dobrovolně, a nemám toho rušiti obyčejem nižádným. A ktož by tento list jměl s nadepsaného Sstiepana aneb jeho budúcích dobrú volí, ten má i bude jmieti plnú moc i právo ke všem věcem v tomto listu položeným a zapsaným, jako oni sami. Tomu na svědomie a na potvrzenie i na jistotu já svrchupsaný Menharth pečeť svú vlastní vědomě a dobrovolně přivěsil sem k tomuto listu; a pro lepšie svědomie prosil sem urozených pánov, pana Herzmana z Lantssteyna a z Borotina, a pana Bohusse z Straze, a slovutných panoší Arnossta z Leskovcze seděním na Humpolczy, Markwarta z Wojslawicz, ten čas purkrabí na Hradczi, Petra z Ugezda a Jana z Borowne, že jsú své pečeti vlastnie podle mne přivěsili na svědomie svrchupsaných věcí také k tomuto listu. Jenž jest dán v Hradczi léta od narozenie Syna božieho tisíc čtyři sta dvadcátého čtvrtého, ten čtvrtek na středopostie.