Vratislavský biskup Konrád Olešnický (Conrad von gotes gnaden bischoff zu Breslaw herczog in Slesien und herre zur Olsen) informuje velmistra řádu německých rytířů Pavla Belenzera z Ruszdorfu o tom, že společně s Ludvíkem Lehnicko-Břežským (bruder herczoge Ludwige) povede spor mezi velmistrem a Konrádem Nympczem (Conrad Nympcz), a jehož slyšení se bude konat na svatého Jiří uff den nesten sand Georgen tag 23. dubna v Lehnici (Legnicz), kam se mají dostavit osobně nebo za sebe vyslat posly. A protože jej velmistr žádal o odložení rozhodnutí, oznamuje mu, že je ochoten prodloužit o 1 den eynen andern tag výrok tohoto sporu.

Mimo to mu sděluje, že škoda, kterou jim způsobili husité ketczern je značná, neboť už zasáhla Głuchołazy (Czeginhals), Vidnavu (Weidnaw), Paczków (Paczkaw), Grodków (Grotkaw) a Otmuchów (Othmuchow). Také s nimi svedli bitvu u Nisy (Neisse) a dalších vesnic, a vojsko táhlo také od Opavy (Troppaw), přes trhy a města, a to přes Kietrz (Ketscher), Novou Cerekev (Newkirche), Głogówek (Wenige Glogaw), Biała (Czolcz), Osoblahu (Hotczenplocz), Prudnik (Newstad), Kamień Śląski (Steyne), Ząbkowice Śląskie (Frankinstein), Dzierżoniów (Reichinbach) a Sobótku (Czobeten), k tomu vypálili všechny kostely, fary a vesnice v oblasti, podobně jako Kąty Wrocławskie (Canth) a Środu Śląsku (Newmarkt), poté oblehli a dobyli Góra Ślęża (Czobotenberge). Mimo to se zmocnili spíže a poté vše zapálili. O jejich dalším přesunu nemají zprávy, ale informují o včerejším doryn si gestern 13. dubna příchodu Jindřicha Hlohovského (Glogawischen herren). A jak jim napsal, je u Bolesławiece (Buntczlaw) a na pomoc jim vytáhne se vší silou také Šestiměstí (sechs stete), braniborský markrabí Jan Hohenzollernský (der junge von Brandenburg), vévoda Ludvík Lehnicko-Břežský (herczoge Ludwig), vévoda Ruprecht II. Lehnický (herczoge Ruprecht), vévoda Konrád Kantner Olešnický (herczoge Kenthener) a měšťané ze Svídnice (Sweidniczer). Konečně oznamuje, že opavský vévoda Přemek (herczoge Przemken) a vévoda Bolek Těšínský (herczoge Bolken von Teschin) se přesunuli k Ratiboři (Ratibor) a vévoda Kazimír Osvětimsko-Zátorský (herczoge Kazimir) se shromažďuje u Nisy společně s vojskem vévody Konráda Bílého Olešnického (unserm bruder dem Weissen), aby zabránili dalším škodám.