Papež Martin V. nařizuje proboštu kolegiátní kapituly u svatého Mořice v Kroměříži (preposito ecclesie s. Mauricii in Cremsir) v olomoucké diecézi (Olomucensis dioecesis) Petrovi z Račice, aby udělil Frankovi z Pacova (Franconis de Paczow), rektoru kostela v Našiměřicích (rectoris parrochialis ecclesie in Nassmerzicz) v olomoucké diecézi (Olomucensis dioecesis), poté co se ujistí o jeho způsobilosti, kanonikát a prebendu v královské kapitule u sv. Petra a Pavla v Brně (s. Petri in Brunna), jejichž roční důchod nepřevyšuje 20 hřiven stříbra. Svou žádost Frank z Pacova odůvodnil následujícím způsobem: před časem se zmíněný Frank z Pacova a Kašpar z Chebu (Caspar de Egra), kteří byli tehdy kanovníci a prebendáři řečené kapituly u sv. Petra, rozhodli, že z rozumných důvodů smění svá kanovnická beneficia, a rezignovali na ně mimo papežskou kurii k rukám probošta Bartoloměje (Bartholomei prepositi) a kapituly výše uvedeného kostela sv. Petra, kteří rezignaci přijali a zanechané, resp. směněné kanonikáty a prebendy jim řádnou autoritou auctoritate ordinaria
udělili. Řečený Frank z Pacova sice stále drží směněný kanonikát s prebendou, ale má pochybnosti, zda takové nabytí kanonikátu s prebendou neodporuje právům papežského stolce, zejména když se papežský stolec dozvěděl, že Mikuláš z Jihlavy (Nicolaus de Iglavia), klerik olomoucké diecéze, kdysi získal papežskou provizi na Frankovi udělený kanonikát s prebendou, který se tehdy uvolnil smrtí tamějšího kanovníka Mikuláše de Wolsyn (de Welsyn), jenž, aniž by zmíněný kanonikát s prebendou držel, se ho dobrovolně vzdal před Janem Michalovým z Brna (coram dilecto filio Johanne Michaelis de Brunna), veřejným notářem notario publico
a klerikem olomoucké diecéze (clerico eiusdem diocesis), a před svědky, čímž se uváděný kanonikát s prebendou uvolnil. Proto papež nařizuje zmíněnému exekutorovi, aby Frankovi z Pacova udělil tento kanonikát s prebendou z moci papežské. Tomuto udělení nemá vadit non obstantibus
, že zmíněný Frank drží zmíněný farní kostel v Našiměřicích, jehož roční důchod nepřevyšuje 30 hřiven stříbra.
Martinus, episcopus servus servorum dei, dilecto filio preposito ecclesie sancti Mauricii in Cremsir, Olomucensis diocesis, salutem et apostolicam benediccionem. Dignum arbitramur et congruum, ut illis se reddat sedes apostolica graciosam, quibus ad id propria virtutum merita laudabiliter suffragantur. Exhhibita siquidem nobis nuper pro parte dilecti filii Franconis de Paczow, rectoris parochialis ecclesie in Nassmerzicza), Olomucensis diocesis, peticio continebat, quod olim ipse sancti Petri in Brunna, dicte diocesis, et dilectus filius Caspar de Egra, eiusdem ecclesie sancti Petri canonicatus et prebendas, quosb) tunc temporis obtinebant, desiderantes illos, ut dicebant ex certis racionabilibus causis invicem permutare, in manibus dilectorum filiorum Bartholomei, prepositi et capituli eiusdem ecclesie sancti Petri ex causa permutacionis huiusmodi extra Romanam curiam sponte resignarunt, necnon prefati prepositus et capitulum, cum ad prepositum pro tempore existentem dicte ecclesie sancti Petri et huiusmodi capitulum ipsorum canonicatum et prebendarum etiam ex causa permutacionis resignacionum, accepcio admissio, nec non collacio et provisio, de antiqua et aprobata ac hactenus pacifice observata consuetudine communiter pertineant, resignacionibusc) ipsis per eos extra prefatam curiam ex eadem causa auctoritate ordinaria admissis, illos per Casparem Franconi, nec non alios per Franconem dimissos canonicatus et prebendas predictos per huiusmodi resignaciones vacantis Caspari prefatis eadem auctoritate contulerunt a de illis eciam providerunt ipse que Franco virgore collacionis et promisononis predictarum sibi ut premittitur factarum eosdem canonicatum et prebendam sibi collatos assecutus, illos ex tunc tenuit et possedit prout tenet et possidet pacifice de presenti. Cum autem, sicut eadem peticio subiungebat, prefatus Franco dubitet collationem et provisionem predictas sibi ut premittitur factas ex certis causis iuribus non subsistere et, sicut accepimus, dilectus filius Nicolaus de Iglauiad), clericus dicte diocesis, cui olim de eisdem canonicatu et prebenda ipsi Franconi collatis, tunc per obitum quondam Nicolai de Welsyne), ipsius ecclesie canonici, extra eandem curiam defuncti, vacantibus, apostolica fuit auctoritate provisum, illos, ipsorum possessione per cum non habita, ac omne ius sibi in eis vel ad illos quomodolibet competens, coram dilecto filio Johanne Michaelis de Brunna, clerico eiusdem diocesis, notario publico, et quibusdam testibus extra eandem curiam sponte et libere resignaverit ipsius que canonicatus et prebenda dicto Franconi collate adhuc vacare noscantur. Nos huiusmodi resignacionem ipsius Nicolai de Yglauia ratam habentis et gratam ac volentes prefatum Franconem, apud nos de vite ac morum honestate aliisque probitatis et virtutum meritis multipliciter commendatu, horum intuitu, favore prosequi gratioso. Discretioni tue, per apostolica scripta mandamus, quatenus, si post diligentem examinationem erundem Francone ad hoc ydoneum esse reppereris, super quo tuam conscientiam oneramus, prefatos canonicatum et prebendam ipsi Franconi collatos, quorum fructus redditus et proventus viginti marcarum argenti secundum communem extimacionem valorem annuum ut ipse Franco asserit non excedunt, sine ut permittitur sine alias quouismodo aut ex alterius cuiuscunque persona vacent, eciam si tanto tempore vacanerint, quod eorum collacio iuxta Lateranem, statuta concilii ad sedem predictam legitime dovoluta, vel ipsi canonicatus et prebenda dicto Franconi collati, disposicioni apostolice specialiter reservati existat, et super eis inter aliquos lis, cuius statum presentibus, haberi volumus pro expresso, in dicta curia vel extra eam, pendeat indecisa, … date presencium non sic in eis alicui specialiter ius quesitum, cum plenitudine iuris canonici ac omnibus iuribus et pertinenciis suis eidem Franconi auctoritate nostra conferas et assignes. Inducens per te vel alium seu alios eumdem Francone vel procuris suum eius nomine in corporalem possessionem canonicatus et prebende ipsius Franconi collatorum iuriumque et pertinenciarum predictorum et defendes inductum ammoto exinde quolibet illicito detentore ac faciens ipsum Franconem vel dictum procuris pro eo ad huiusmodi sibi collata prebendam in dicta ecclesia sancti Petri in canonicum recipi et in fratrem, stallo sibi in choro et loco in capitulo ipsius ecclesie cum dicti iuris plenitudine assignatis, sibi que de ipsarum canonicatus et prebende fructibus redditibus proventibus, iuribus et obvencionibus universis integre responderi, contradictores auctoritate nostram appellationem postposita compescendo; non obstantionibus tam felicis recordacionis Bonifacii pape VIII predecessoris nostri et quibusius aliis constitucionibus apostolicis, nec non statutis et consuetudinibus ipsius ecclesie sancti Petri contrariis iuramento confirmacione apostolica vel quacumque firmitate alia roboratis. Aut si aliqui apostolica vel alia quovis auctoritate in dicta ecclesiam sancti Petri in canonicos sunt recepti vel ut recupiantur insistant seu si super promisonibus sibi faciendis de canonicatibus et prebendis dicte ecclesie sancti Petri speciales, vel aliis beneficiis ecclesiasticis in illis presentibus generales dicte sedis vel legatorum eius literas impetrarint etiamsi per eas ad inhibitionem, reservationem et decretum vel alias quomodolibet sit processum, quibus omnibus, prefatum Franconem in assecucione canonicatus et prebende sibi collatorum prefatorum volumus anteferri; sed nullum per hoc eis, quo ad assecucionem beneficiorum aliorum, preiudicium generari; seu si venerabilibus fratri nostro episcopo Olomucensem ac eisdem preposito pro tempore existenti et capitulo vel quibusuis aliis communiter vel divisim a dicta sit sede indultum, quod ad recepcioniem et promisionem alicuius minime teneantur et ad id compelli, aut quod interdici, suspendi vel excommunicari non possint, quod que de canonicatibus et prebendis ipsius ecclesie sancti Petri vel aliis beneficiis ecclesiasticis, ad eorum collacionem, promisionem presentacionem seu, quibus aliam disposicionem coniunctim vel separatim spectantibus nulli valeat provideri per litteras apostolicas non facientes plenam et expressam ac de verbo ad verbum de indulto huiusmodi mentionem et qualibet alia decte sedis indulgentia generali vel speciali, ciuscunque tenoris existat, per quam presentibus non expressam vel totaliter non insertam effectus earum impedire valeat quomodolibet vel diferri, et de qua cuiusque toto tenore habenda sit in nostris litteris mentio specialis, aut si dictus Franco presens non fuerit ad prestandi de obsequandis statutis et consuetudinibus dicte ecclesie sancti Petri solitum iuramentum, dummodo in absentia sua per procuratorem ydoneum, et cum ad ecclesiam ipsam acceserit corpaliter illud prestet, seu quod idem Franco, ut asserit, parochialem ecclesiam predictam, cuius fructus redditus et proventus triginta marcarum agenti secundem eandem extimacionem valorem annuum non excedant, noscitur obtinere. Nos enim si dictus Franco ad hoc repertus fuerit ydoneus ut prefatur extunc perinde irritum de terminus et inane, si secus super hiis a quoquam quavis auctoritate scienter vel ignoranter contigerit attemptatis ac si die date presentum eidem Franconi ad hoc reperto ydoneo de dictis canonicatu et prebenda sibi collatis cum interposicione decreti provideri mandavissemus. Datum Rome aput sanctum Petrum nona iunii, pontificatus nostri anno quinto.
Poznámky:2 Poznámky převzaty z MVB VII/1, s. 399–400, č. 967.
Vpravo nahoře: Holair; in fine: Franciscus XXII quartodecimo kal. Julii a. quinto de Agello – a) “Nasmericz” B – b) “quas” C. – c) “reservacionibus” (!) C. – d) “Yglavia” B. – e) “Wolsyn” B.