Já Oldřich z Rosenberka i s svými budúcími vyznávám tiemto listem všem, ktož jej čísti nebo čtúce slyšeti budú, že s dobrým rozmyslem a s přátelskú radú prodal sem své vlastnie zbožie a dědictvie, tyto vsi vdolepsané celé i druhé, což v nich mám: Konino, Stanikov, Chotěšov, Častonice, Hodkovice, Konkovice, Dobřemilice, Zahrádku, Jarkovice, Svinnú, Hlavněvice, Petrovice, Vojetice, Trsice, Světlú, Smrčnú, Bošov, Hartmanice, Těšov, Částkov, Zviekov, Konratice, Zamyšle, Sobíkov, Předvojovice, Brod, Vlkonice, Kašovice, Břetětice, Budětice, Stojanovice s podaciemi všemi, s poplužími, se dvory, s dědinami osedlými i neosedlými i s pustými, s ornými i neornými, s lidmi platnými, se všemi platy, poplatky a robotami i se všemi puožitky, jakžkolivěk jmenovanými, i se všemi k tomu panství a vsem v tomto listu psaným příslušieciemi lesy, luky, chrastmi, horami, doly, jakžkolivěk jmenovanými, i s rybníky, potoky, mlýny, stavy i se všemi puožitky vodními i s lúkami, pastvami, obcemi i s mezemi hraničnými, jakž v nich záleží spravedlivě, i se vším plným panstvím a právem tak, jakož jsem sám držal, nic sobě ani svým budúcím na tom nezuostavuje, než úplně to všecko svrchupsané zbožie prodal sem urozenému panu Meinhartovi z Hradce i jeho budúciem i také všecko právo mé dědičné i výplatu, jakož jmám na zboží a na vsech na Vlkonicích, na Buděticích a v Čermné i kdežkolivěk jinde na kterýchkolivěk vsech bylo by na věně dobré paměti panie Žofky z Opočna, manželky dobré paměti páně Janovy z Vilhartic, kteréžto věno a vsi svrchupsaný pan Meinhart k Vilharticóm drží, prodal jsem i mocně sstúpil témuž panu Meinhartovi i jeho budúciem s tiem se všiem, což k tomu příslušie, nic sobě také na tom nezuostavuje ani kterého práva ani svým budúcím, kromě výplaty v Boru téhož věna. A ta všecka svrchupsaná zbožie a dědictvie i výplatu prodal sem nadepsanému panu Meinhartovi za čtrnácte set kop grošuov a za třinácte kop grošuov střiebrných dobrých rázu pražského, kteréžto mi jest úplně zaplatil penězi hotovými. A ta jistá svrchupsaná zbožie a dědictvie slibuji a jmám již jmenovanému panu Meinhartovi i jeho budúcím očistiti a zpraviti i ve dcky zemské vložiti vedle řádu a obyčeje této země České čistě beze všeho zmatku. A pro lepšie jistotu postavuji rukojmie a zprávce Matěje Višni z Větřnie, Buzka z Rovného, v tu chvíli purkrabie na Crumlově, Duce z Vařin, v tu chvíli purkrabie na Meinštejně, Petra z Dlúhé, v tu chvíli purkrabie na Velešíně, Štěpána Přieška z Češtic a Marqwarda z Bukšic.

A my již jmenovaní rukojmie a zprávce zboží a dědin svrchupsaných slibujem dobrú naší věrú, rukú společnú a nerozdielnú zboží svrchupsaná napředpsanému panu Meinhartovi a jeho erbuom i budúcím očistiti a zpraviti před sirotky, před věny, před zápisy křesťanskými i židovskými i před každým živým člověkem světským i duchovním i přede všemi právy jakžkolivěk jmenovanými, řádem a obyčejem země této České i ve dcky zemské vložiti a zprávce dobré postaviti a to na prvnie nebo na druhé anebo konečně na třetie suché dny, když by dcky zemské obecně byly otevřeny. Pakli by zapisovánie ve dcky zemské nemohlo jíti a který jiný řád zapisovánie zbožie v této zemi šel, ježto by jej páni a lidé řádu rytieřského o zprávy a dědictvie obecnie za obyčej jměli a požívali, též my napředpsanému věřiteli našemu učiniti slibujem a jmáme. Pakli bychom toho neučinili, což jest svrchu psáno, tehdy ihned my rukojmie a zprávce nadepsaní všichni, když bychom a kteřížkolivěk napomenuti byli od věřiteluov našich svrchupsaných, jeden na druhého neukazuje ani sě kterakkolivěk vymlúvaje, ale beze všie odpory každý z nás s jedniem pacholkem a se dvěma koňoma máme vjeti anebo miesto sebe panoši řádu rytieřského s jedním pacholkem a se dvěma koňoma v leženie poslati a vložiti do města do Jindřichova Hradce anebo do města v šesti mílech od téhož Hradce v České zemie anebo blíže do hospody ctné, kdež nám od věřiteluov našich listem anebo poslem bude ukázáno, a tu jmáme ležeti a pravé leženie držeti řádem a obyčejem země České a odtud z toho leženie nemáme vyjeti ani kterak vyniknúti na ižádné právo tak dlúho, dokudž bychme neučinili toho všeho, což jest svrchu psáno. A jestliže bychme zboží svrchupsaných anebo kterého z nich tak, jakož svrchu psáno jest, věřitelóm našim nadepsaným očistiti a zpraviti nemohli, tehdy jim slibujem a jmáme na svých svobodných a osedlých platných a čistých dědinách tolikéž, čehož bychom nezpravili, a třetinu výše ihned postúpiti a to také zpraviti a očistiti i ve dcky zemské vložiti i utvrditi tak, jakož jest svrchu psáno, anebo svrchupsané penieze a třetinu výše proti tomu, což bychom nezpravili, dáti a zaplatiti věřitelóm našim nadepsaným penězi hotovými ihned po napomenutie toho leženie ve čtvrti léta pod pokutú leženie svrchupsaného. A když by minulo čtrnácte dní po napomenutí tak, jakož jest svrchu psáno, buď ležáno neb neležáno, a my těch peněz hlavních nadepsaných a třetinu výše věřitelóm našim svrchupsaným nezaplatili i se všemi škodami, tehdy týmž věřitelóm našim dáváme plnú moc a právo těch peněz optati, dobýti a vzieti v křesťanech i v židech, kdežkoli v České zemi na naši na všech škodu, a kdežjichkolivěk optají, dobudú anebo vezmú, tu my je slibujem a máme zastúpiti sami sebú nebo našimi dobrými rukojmiemi anebo našimi jistými základy v těch penězích i ve všech škodách, kteréžto by pro naše nesplněnie vzeli, buďto jézdami, poselstvím, napomínáním anebo kterakkolivěk jinak, ježto by ty škody věřitel náš nadepsaný právem bez zmatku pokázal, z těch ze všech škod slibujem vypraviti věřitele naše svrchupsané beze všie jich škody. A umřel-li by který z nás rukojmie, tehdy my živí zuostali slibujem tak movitého a dostalého k sobě v toto rukojemstvie ihned v jednom měsieci přistaviti na miesto toho umrlého s obnovením listu tohoto v táž slova pod ležením svrchupsaným. A ktož by tento list jměl s dobrú volí věřiteluov našich svrchupsaných, ten má též plné právo ke všemu, což jest psáno v tomto listu, a tomu slibujem i máme učiniti to všecko, což jest svrchu psáno, jakož věřitelóm našim svrchupsaným. A toho všeho pro lepší jistotu a ku potvrzení pečeti své vlastnie s jistým vědomím a přiznáním přivěsili sme k tomuto listu. Jenž jest dán léta ot narozenie syna božieho tisícieho čtrstého osmmezcietmého, ten pátek den svaté Alžběty.