češtinaOldřich z Rožmberka a další páni svědčí, že se Jan z Hlasiva vzdal práv ve prospěch své dcery Anny.AHISTO Publisher

Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 (CC BY-SA 4.0)

KOMPLETNI REFERENCE PUVODNI LISTINY

N/ANA Praha; DD; inv. č. 15; s. 170

Dle edice AČ I.

Dle edice AČ I s přihlédnutím k AČ XXXVI.

ZV

ZV

Český Krumlov (na Krumlově)N/AOldřich II. z Rožmberka?červená v misce z přírodního voskupřivěšená na pergamenovém proužkuJan z Rýzmberka?černá v misce z přírodního voskupřivěšená na pergamenovém proužkuMatěj Višně z Větřní?černá v misce z přírodního voskupřivěšená na pergamenovém proužkuČernín ze Záboří?černá v misce z přírodního voskupřivěšená na pergamenovém proužku

N/A

opis v deskách dvorských

Oldřich II. z Rožmberka (Oldřich z Rosenberka), Jan z Rýzmberka (Jan z Rismburka), Matěj Višně z Větřní, purkrabí v Českém Krumlově (Matěj Višně z Větřnie, v tu chvíli purkrabie na Krumlově), a Černín ze Záboří (Črnín z Zábořie) svědčí, že se Jan z Hlasiva a v Těmicích (Jan z Hlasiva seděním v Těmicích) vzdal před nimi všeho svého práva v Těmicích (v Těmicích), v Hlasivě (v Hlasivě) a také třetiny kostelního podání v Hoděticích (v Hoděticích třetinu podánie kostela) ve prospěch své dcery Anny z Těptína, provdané za Bohuslava Dýmka z Těptína (Anně dceři své, kteráž jest za Bohuslavem řečeným Dýmkem z Těptína), jejích dětí a Petra, bývalého písaře v Příběnicích (Petrovi někdy písaři Příbenickému). Dále uvádí, že kvůli probíhající válce nebyl umožněn vklad do zemských desek, proto se Jan zavazuje vložit zápis, jakmile to bude možné. Pokud by to nebylo možné, má mít list platnost jako samotný zemskodeskový vklad.

My, Oldřich z Rosenberka, Jan z Rismburka, Matěj Višně z Větřnie, v tu chvíli purkrabie na Krumlově, a Črnín z Zábořie, vyznáváme tiemto listem všem, ktož jej čísti nebo čtúce slyšeti budú, že jest slovútný panoše Jan z Hlasiva seděním v Těmicích před nás přišel, a před námi dobrovolně své právo, kteréž má v Těmicích a v Hlasivě i také v Hoděticích třetinu podánie kostela, vzdal Anně dceři své, kteráž jest za Bohuslavem řečeným Dýmkem z Těptína, i jejím dětem a Petrovi někdy písaři Příbenickému, takově že cožby po Janově svrchu psaného ženě věna bylo, najprv jie to vydadúc, o ostatek aby sě Anna s svými dětmi s Petrem písařem rovně rozdělili. Kteréžto vyznánie a vzdánie před námi proto sě jest stalo, neb jest v tu chvíli desk ani řádu pro nepokoj v zemi nebylo; než kdyžby dsky byly, žeby to dskami chtěl ujistiti, ač neuchoval-li by ho Buoh; pakliby ho Buoh neuchoval, tehdy aby tak mocno bylo, jakožby dskami bylo zapsáno, a o to sie po jeho smrti rozdělili, jakož jest nahoře psáno. Tomu na svědomie své jsme pečeti přivěsili k tomuto listu. Jenž jest dán na Krumlově léta od narozenie syna Božieho MCCCCXXV, den svatých mládencuov.

N/AAČ I, s. 408, č. 29.AČ XXXVI, s. 361, č. 42.UBKr II, s. 21, č. 75 (němčina).LOR I, s. 80, č. 119.Dobiáš 1936, s. 56.Chalupský 1938, s. 37.Hrady, zámky 1986-V, s. 194.N/AN/A