Já Jan z Hrádku z Sviňomazského vyznávám etc. tak jakož jsem měl ve dckách kostelnie Litické poddánie a Lísovo, kteréž jsem jměl od bratra svého dobré paměti od kněze Sulka, probošta Chotěšovského, i ot jeho konventa, kteréžto poddánie Litické a Lísovské dědiny jsú kúpeny za kláštera Chotěvsovského sic penieze, a toho mně k věrné ruce svěřili a ve dsky zemské vložili. A když jest dobré paměti kněz Sulek, bratr mój, umřel, tehdy dobré paměti kněz Hynek, probošt Chotěšovský, když jest zvolen na jeho miesto byl, tehdy toho na mně požádal, ať bych to klášteru Chotěšovskému zasě vrátil. A tuť jsem s tiem věrně učinil k jeho kázání, jeho bratřím, totižto Janovi staršiemu a Janovi mlazšiemu bratřím z Úlic ve dsky zemské jsem vložil to kostelnie svrchupsané poddánie Litické a ty dědiny v Lísově, kteréžto k klášteru Chotěvsovskému příslušejí. A také že svrchupsaní Jan starší a Jan mlazší bratři z Ulic .. .. vytrženo učiniti tomu klášteru Chotěšovskému i tomu konventu, a když by na nich konvent kláštera Chotěšovského . . . . . . toho požádal, tehdy mají svrchupsaní Úličkové to svrchupsané poddánie i s těmi dědinami zasě beze všie odpornosti ve dcky zemské vložiti, komuž by kněz probošt nebo jeho konvent kázal. — Pečeti kromě vydavatelovy uroz. panoší Zdeňka z Drštky, purkrabie na Týně Horšovském, Racka z Jivjan, Buška ze Psevlk řečeného Dlesk, Viléma z Netonic a města Nového Plzně. — L. ot narozenie syna bož. tisícého čtyřistého třidcátého a prvnieho léta, ten pondělí po přeněšění sv. Václava, dědice českého.