latinaCísař Zikmund potvrzuje městu Litoměřicím privilegia krále Přemysla Otakara II. a císaře Karla IV. AHISTO Publisher

Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 (CC BY-SA 4.0)

KOMPLETNI REFERENCE PUVODNI LISTINY

N/ASOA Litoměřice – SOkA Litoměřice se sídlem v Lovosicích; AM Litoměřice; inv. č. 62; sign. K-1; fol. 32r–vSOA Litoměřice – SOkA Litoměřice se sídlem v Lovosicích; AM Litoměřice; inv. č. 62; sign. K-1; fol. 65r–66vSOA Litoměřice – SOkA Litoměřice se sídlem v Lovosicích; AM Litoměřice; inv. č. 62; sign. K-1; fol. 66v–68r

V Karlově listině jsou inserovány dvě listiny Přemysla Otakara II., z ní byl ale do Zikmundovy listiny převzat pouze opis druhé z nich. První privilegium bylo vydáno stejného data a Přemysl Otakar II. v něm na 7 let osvobodil měšťany Litoměřic od všech daní a dávek a daroval jim vesnice Hrušovany, Vrutice, Svařenice a Polepy.3

CIM II, s. 40–42, č. 12 – CDB Va, s. 503–505, č. 337 – RBM IV, s. 815, č. 2101.

Císař Zikmund tuto listinu nezmiňuje, přestože v Karlově inserované listině zůstal zachován plurál quedam privilegia ipsis et dicte civitati eorum per clare memorie illustrem Ottakarum Bohemie regem attavum nostrum tradita et concessa … quorum privilegiorum tenores tales sunt. Otázku, proč Zikmund tuto listinu nezmínil, lze vysvětlit tím, že zmíněné vesnice z části patřily od 1. poloviny 13. století klášteru v Chotěšově. Takže Přemyslovu donaci z roku 1262 nebylo možné naplnit a Litoměřice zřejmě převzít tyto vesnice do své držby ani nemohly (to ovšem nebyla pro Karla IV. žádná překážka při potvrzení listin Přemysla Otakara II.).4

K chotěšovské držbě vesnic viz Koutná 1987, s. 151 (Hrušovany), 156 (Polepy), 159 (Svařenice), 161 (Vrutice).

 Nelze vyloučit, že chotěšovské vesnice byly během husitských válek zastaveny, ačkoliv o tom nejsou žádné doklady.5

ZR, Místní rejstřík; Čechura 1991; Bárta 2016.

Podle RI XI NB/2 a opisu (B)

VJ

Praha (Prage)N/AN/A

N/A

opis z 15. století v kopiáři města Litoměřic

opis z 15. století v kopiáři města Litoměřic

překlad z 15. století

Císař Zikmund (Sigismundus) potvrzuje a obnovuje purkmistrovi, konšelům, přísežným a všem měšťanům města Litoměřic (civitatis nostre Lithomyerziczensis), s přihlédnutím k jejich věrným službám, kterém prokázali jemu a Českému království a v budoucnu ještě prokáží, a s ohledem na jejich prosby, všechna privilegia, listiny, práva, milosti a svobody, jež obdrželi od jeho předků, českých králů, tak jak byla slovo od slova sepsána; jmenovitě listiny českých králů Přemysla Otakara II. (principes Ottacarum) a císaře Karla IV. (dominum Carolum):

1. Král Karel IV. potvrzuje měšťanům Litoměřic listinu Přemysla Otakara II.. Dat. 25. srpen 1348, Praha (Prage):1

CIM II, s. 413–414, č. 276 – RBM V/2, s. 227 č. 451.

2. Král Přemysl Otakar II. uděluje měšťanům Litoměřic soudní imunitu. Dat. 10. června 1262, Budyně nad Ohří (Budyn).2

CIM II, s. 37–40, č. 11 – CDB V/1, s. 501–503, č. 336 – RBM IV, s. 814–815, č. 2100.

Zikmund prohlašuje tyto listiny a další privilegia města Litoměřic za věčně platná, odstraňuje veškeré jazykové, formální a obsahové nedostatky a pod trestem těžké nemilosti zakazuje porušování těchto listin.

N/ACIM III, s. 118–120, č. 75RI XI, s. 375, č. 11419RI XI NB/2, s. 192–193, č. 133N/AN/AN/AN/A