Já Unka z Přestawlk vyznávám tiemto listem obecně přede všemi, ktož tento list uzřie aneb čtúc slyšeti budú, že s dobrým rozmyslem a zdravým životem i s radú přátel svých zapsal sem a mocí tohoto listu zapisuji tři tisíce kop grošuov dobrých střiebrných rázu Pražského, na sbožie svém dolepsaném: najprvé na Přestawlcích na tvrzi, na popluží i na lidech platných, na řekách, na mlýně, na lukách, na lesiech, v Košičkách na dvoru poplužním, i na lidech platných, i na řekách, na lukách, na lesiech i na tom na všem, což k tomu příslušie, v Mlékosrbiech na dvoru poplužním, na lidech na platných, na lukách, na řekách i na lesiech, i na tom na všem, což k tomu příslušie, a ve vsi v Karanici na lidech platných, v Chudeřicích na lidech platných, v Staréwuodě na lidech platných i s kostelním podacím, v Luhu na kostelním podání a na vsi Piesku na lidech platných, na řekách, na lukách, na mlýně, na lesiech i na tom na všem, což k tomu příslušie, a na horách, v Nuticiech a v Litkowě na lidech platných, na lesiech, na potocích i na tom na všem, což k tomu příslušie, a na tom na všem, což kde mám aneb mieti budu, slovútným panošem Dobraňowi z Kochowic a Waňkowi Kawalcowi z Lipoltic, přátelóm svým věrným i milým. A já svrchu psaný Unka chtěl bych jim rád ten svrchu psaný dluh tři tisíce kop grošuov v zemské dsky řádně vložiti na svrchu psaném zbožie; a poňovadž desk zemských v naší České zemi řádně otevřieno nenie, tehda jim ten svrchu psaný dluh tiemto listem zapisuji a zapsal sem takéž pravě a tiem všiem obyčejem, jako bych jim řádně v zemské dsky vložil a zapsal, tak aby oni svrchu psaní přietelé moji, Dobran z Kochowic a Waněk Kawalec z Lipoltic, mohli to svrchu psané sbožie tiemto listem zapsané dáti, prodati, zapsati a nebo směniti i všelikterak k svému požitku požívati, jakž by sě najlép zdálo; a na to jim žádným právem žádný sáhnúti nemá aniž móž, ani mé dcery, neb sem jich již odbyl jako otec svých dětí za svého zdravého života, totižto Margrety Berančtiné, Mandaleny Prockowé a Cachny Kawalcowě. A pak-li by svrchu psaní Dobran z Kochowic a Waněk Kawalec z Lipoltic prvé zemřeli nežli svrchu psaný Unka, tehdy jemu tu milost činíme svrchu psanému Unkowi, že ten zápis propuštieme, a tento list žádné moci dále nemá. A toho na svědomie i lepší jistotu svú vlastní pečeť svým dobrým vědomiem a s dobrým rozmyslem k tomuto listu sem přivěsil; a pro lepšie jistotu svrchu psaného zápisu prosil sem statečných rytieřóv, pana Diwiše z Miletinka a pana Jana bratra jeho odtudž z Miletínka, pana Matěje Holce z Nemošic, pana Bohunka z Košic, a slovutných panoší Jana z Wyšehněwic, Jana Twaroha z Klamoše, Petra z Bukowky, Kunše z Křečowa, Mikše Kotlowce z Měnína, Wlachně z Slatiňan a Epika z Krucmburka, aby také podlé mne na svědomie své pečeti k tomuto listu přivěsili. A my Diwiš z Miletínka, Wančk z Miletínka, Matěj Holec z Nemošic, Bohuněk z Košic, Jan z Wyšehněwic, Jan Twaroh z Klamoše, Petr z Bukowky, Kuneš z Krečowa, Mikes Kotlowec z Měnína, Wlacheň z Slatiňan, Epik z Krucmburka, vyznávámy týmž listem, že svrchu psaný Unka z Přestawlk prosil nás, abychom podlé něho na svědomie tohoto zápisu svrchu psaného pečeti své k tomuto listu přivěsili. A toho všeho na svědomie a lepší jistotu my svrchu psaní Diwiš z Miletínka, Waněk z Miletínka, Matěj Holec z Nemošic, Bohuněk z Košic, Jan z Wyšehněwic, Jan Twaroh z Klamoše, Petr z Bukowky, Kuneš z Křečowa, Mikeš Kotlowec z Měnína, Wlacheň ze Slatiňan, Epik z Krucmburka, ku prosbě svrchu psaného Unky z Přestawlk, s naším dobrým rozmyslem i s naším dobrým vědomím své jsme vlastnie pečeti přivěsili k tomuto listu. Jenž jest dán a psán na Přestawlciech, léta od narozenie syna Božieho po tisíci po čtyřech stech létech, léta bez jednoho třidcátého, den zvěstovánie Matky Božie té slavné Panny.