Litevský velkokníže Vitold informuje papeže Martina V. (Beatissime pater, domine benignissime!) o tom, že slyšel od Vladislava II. Jagiella (Wladislaum regem Polonie) o úmyslu zajistit podporu od duchovenstva v Polském království (in clero regni Polonie), které je zataženo do válek, jenž jim nedávají ani trochu času na obnovu. Polský král Vladislav (frater meus) je vystaven v boji s českými kacíři Bohemos hereticos značným ztrátám a nákladům, které vyžaduje množství ozbrojených mužů potřebných na tažení. Navíc se bude muset vyrovnat se Zikmundem Korybutovičem (Sigismundum Corybuti), kterého před časem odvolal z Čech (de Bohemia) s tím, aby se tam již nikdy nevracel, protože zapomněl na své přísahy a závazky, stejně jako několik vazalů Polského království, a tajně se do země vrátil. Z toho důvodu vyzývá papeže, aby co nejdříve v záležitosti zabezpečení daně od církve zakročil, neboť Vladislav bude potřebovat prostředky k pokrytí výdajů.