My Oldřich z Rosnberku vyznáváme tiemto listem všem, ktož jej čísti neb čtúc slyšeti budú, že jsme vstoupili a mocí listu tohoto vstupujem v pravé křesťanské příměřie (s slovutným z Sán haitmanem) statečným Janem Čapkem z Sán, haujtmanem, a s slovutnými panoši s Buzkem z Smolotel, v tu chvíli úředníkem i s jinými staršími vojska sirotčího, slibujemy jich pomocníky služebníky a lidmi (poddanými i s těmi se všemi), kteříž v jednostajné pomoci podle vojska stojí a trvají (vojska sirotčieho), takovie, když by koli (nahoře psanému panu Buzkovi úředníku nebo jinému najvyšiemu úředníku jich vojsku čtyři neděle napřed) v tom příměřie nezdálo sě nám státi, tehdy svrchu psanému Janovi Čapkovi hajtmanu neb najvyšiemu úředníku (Buzkovi neb najstaršiemu úředníku) jich vojska čtyři neděle napřed listem naším otevřeným máme dáti věděti do jich vojska, kteréžto příměřie (svú) dobrú naši ctí a věrú křesťanskú slibujem zdržeti a zachovati se všemi služebníky našimi i poddanými věrně ctně a křesťansky. Pakli by sě co v tom příměřie beze lsti od nás aneb od našich stalo, to slibujem ihned v jednom měsieci opraviti (po rozkázánie) po rozkázánie paně Mikulášovu z Lantsteina odjinud z Střely. A my Jan z Rysenberku, Matěj Višně z Větřnie, Marquart z Bukšic a Carel z Říčan slibujem za svrchupsaného pána pana Oldřicha z Rosnberka, pána našeho milostivého, což jest nahoře psáno, že věrně ctně a křesťansky zdržáno a zachováno bude bez přerušenie všelikakého. Tomu na pevnost a svědomie my jistci i rukojmie svrchupsanie jsme pečeti přitiskli k tomuto listu. Jenž jest.