Já, Kuneš z Dubé, a Jan z Blanice vyznáváme tiemto listem přede všemi, ktož jej usřie neb čtúce slyšeti budú, že svá sě učtla s opatrnými pány měšťany Budějovickémi o šacuňk za Rumpolta z Kosové Hory, že dřievepsaní ostavili sú za sebú třetinu a Jana Těžkého bituňk na vi koní a náma vydali vii kop grošů na xviii koní, a tak sie je nám dostalo toho bituňku, a jestliže by dřévepsaní měšťané Budějovický byli napomenuti z těch xx xviii osmnácti koní, kteréž my v svoj počet béřeme, tehdy va máva to vyvézti napředpsanya. A neměli sme ten den viece než čtřmescietma konie na poli a své sme pečeti při sobě neměli, ale připrosili sme slovutných panoší Mrakše z Radimovic a Přibíka z Borovnice, aby své pečeti na svědomí k našie prozbě přitiskli, jenž jest dán v Praze od narození syna Božieho tisícieho čtřistého třicátého sedmého ten úteré při po svatém Havle.