Obsahově velmi zajímavý list vyvolává řadu otázek. Předně není známo, co Albrecht po svém poslu odpověděl na žádost rady města Brna o vyslání posil. Evidentně se mělo jednat o posílení markraběcí žoldnéřské posádky, která měla pro město zásadní strategický význam. Z Jihlavy a Znojma víme, že Albrecht ve městech vydržoval několikanásobně početnější žoldnéřské kontingenty, než jaké si vydržovala obě města (viz Elbel 2019, s. 27).

Otázkou dále zůstává, jak správně interpretovat pasáž listu o minci. Protože vévoda Albrecht v tomto bodě radě města Brna odpovídá zamítavě se zdůvodněním, že má nyní sám v plánu nechat razit minci, můžeme se domnívat, že Brňané žádali vévodu o povolení k ražbě. Otázkou je však rozsah jejich žádosti. Možná usilovali jen o jednorázovou koncesi, o jaké kupř. slyšíme v září 1426, kdy Albrecht povolil svému zemskému hejtmanovi Haškovi z Valdštejna zmincovat v mincovně v Brně určité množství stříbra – viz regest. Je však také možné, že brněnská městská rada usilovala o zisk podobného mincovního privilegia, jaké dostala 20. května 1422 Olomouc od krále Zikmunda – viz 1422_05_20a, případně chtěla za tímto účelem převzít markraběcí mincovnu.

Z Albrechtovy odpovědi každopádně nelze vyvozovat, že vévoda dosud v markraběcí mincovně v Brně žádnou mincovní aktivitu nevyvíjel. Spíše je pravděpodobné, že Albrecht v Brně razil mince již od svého nástupu na markraběcí stolec. Možná však měla ražba jen omezený rozsah a byla příležitostně postupována jiným osobám (viz zmíněná koncese pro Haška z Valdštejna, regest). Odpověď vévody Albrechta brněnské městské radě z prosince 1426 proto nejspíše musíme chápat tak, že měl v té době v úmyslu ražbu markraběcí mince v Brně obnovit či významně zintenzivnit. Numismatikové skutečně evidují značné množství nálezů Albrechtových brněnských ražeb, což znamená, že markraběcí mincovna za Albrechtovy vlády přece jen rozvinula větší aktivitu. Numismatikové předpokládají, že během husitské revoluce se nakonec podařilo rozvinout také ražbu brněnských městských mincí; jednoznačné písemné prameny pro to však chybí a regestovaný list je pouze nejasným svědectvím o úsilí brněnské městské rady tímto směrem, které vévoda Albrecht v prosinci 1426 odmítl.

List dále podává svědectví hned o dvou deperditních listinách vydavatele: jednou Albrecht poukázal 40 kop pražských grošů na berni města Brna Jimramovi Doubravkovi – viz regest, druhou postoupil hrad Týnec do správy Čeňkovi z Mošnova – viz regest.

Ani ustanovení o městské berni není zcela jednoznačné. Obrat ubermass der losung byl Jaroslavem Dřímalem v kartotéce listin Archivu města Brna interpretován jako „přemíra lozunků“. V tomto směru bychom mohli uvažovat o vyšším než obvyklém výběru městské sbírky, ale v takovém případě by město nemuselo markraběte žádat o její odpuštění – městská berně byla totiž konstantní, a pokud město vybralo při městské sbírce více, jednalo se o jeho příjem. Dále bychom mohli zmíněný obrat chápat i tak, že vévoda Albrecht nařídil městu zaplatit mimořádnou berni nad rámec obvyklé výše a město žádalo o její prominutí. Přesto se zdá být nejpravděpodobnějším, že zde slovo ubermass funguje spíše ve významu „zbytek“ než „přemíra“ či „nadbytek“ (k různým významům tohoto slova viz Boková – Spáčilová 2003, s. 439). Pak by se jednalo o dosud nezaplacenou část městské berně a zcela opačnou situaci, kdy městská sbírka nepostačovala na uhrazení nutných výdajů města a městské berně markraběti. V takové situaci bylo nutné vypsat dodatečnou městskou sbírku a z ní chybějící část berně zeměpánovi doplatit. Proto tedy město požádalo zeměpána o odpuštění zbývající části berně, přičemž dosáhlo jen částečného úspěchu; částku 40 kop, která byla mezitím zapsána Jimramovi Doubravkovi, muselo město odvést.

Pokud jde o zmínku o Týnci, v literatuře se na jejím základě často uvádí, že Týnec byl v prosinci 1426 husity obležen. Obrat mit den veinden hertleich umb beseczet však musíme spíše interpretovat tak, že Týnec byl v této době ze všech stran obklopen či soustavně utiskován husity. Přitom hrála klíčovou roli posádka v Břeclavi, která kontrolovala širší okolí a nepochybně na celém týneckém panství vybírala holdy. Pokud by husité Týnec přímo obléhali, je sotva představitelné, že by vévoda Albrecht souhlasil s dočasným setrváním Čeňka z Mošnova v Brně a se jmenováním jiného hejtmana, který by jej zastupoval v Týnci.

Dle originálu.

Dle originálu