Pan Jan Řitka z Bezdědic vstúpiv osobně do plné rady Velikého Města pražského vyznal jest — kterak když sě jesti byl za krále Václava slavné paměti uvázal v ty vesnice, kteréž k klášteru Ostrovskému příslušejí, z přikázánie téhož krále Václava: tehda slovutný Reinharth z Nedvězieho přijel jest ke mně od slovutných Petra Bebty z Jabloné, Bohunka z Čiemě, Jakúbka z Božejovic a od Jana Škomracha z Blažima, prosě mme od nich, abych jim na těch jistých vesnicech nepřekážel; že jsú rukojměmi k Petrovi kramářovi z Prahy a k Janě manželce jeho za opata a za konvent téhož kláštera Ostrovského za dvě stě kop grošuov, a toho nevědie kde jinde postihnúti než na těch vesniciech, a z toho rukojemstvie sě vypraviti. A když jest toho nechtěl učiniti, tehdy všichni čtyři rukojmie svrchu psaní osobně ke mně přijedše prosili sú jeho též, abych jim na těch vsech nepřekážel, nebo na těch vsech vybierajíce, mají sě od věřitelóv z rukojemstvie vyvaditi. Actum in consilio sabbato post Assumpcionem domini.