My Šimon z Hroznějovic vladař, purgmistr, rada i všecka obec hory Thábor, Otík z Lozy hajtman, kněz Prokop, správce, rada i s vojskem obcí táborských polních s našimi se všemi služebníky, zámky a posádkami i s s těmi se všemi, kteříž pod mocí naší jsú, a Thóma z Chotěmic seděním na Vlašimi, Janek z Suché seděním na Štěpánově, Jan Bleh z Těšnice hajtman na Bechyni, a Jan starší z Sobětic seděním na Týně u Vltavy i se vším krajem, kterýž s námi a vedle nás jsú, vyznáváme tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie nebo čtúce slyšeti budú, že jsme vstúpili a mocí listu tohoto vstupujem v pravé a v křesťanské příměřie s urozeným pánem panem Oldřichem z Rozenberga i se všemi jeho služebníky, zámky a posádkami i s těmi se všemi, kteříž pod mocí jeho jsú, a to od dánie listu tohoto až do roku a ten den poslední celý až do západu slunce během svým aneb osm neděl napřed sobě dadúc vědět, s výmluvami vdolepsanými: Najprve že svobodně řádné slova Božieho vedle písma svatého a přijímánie těla a krve Pána Jezu Krista na svém zboží nemá překážeti, ani brániti krom těch zámkov, na kterýchž sě brániti miení. Item hřiechy smrtedlné, tance, hry, krčmy, neřádné kurevstvie i jiné zjevné hřiechy má na svém zboží stavovati; a jestliže by toho neučinil a s tiem úředníci jeho byli obesláni a toho neopravili, tehdy jmáme plnú moc jmieti ty nadepsané neřády i jiné nad jeho lidmi zřiezeně stavovati. Item kteříž by lidé s jeho zbožie s námi na vojnu chodili neb jezdili, nemá jim toho zpomínati ani brániti vedle úmluv dřevních. A když by táhla naše vojska přes jeho zbožie a vzala ku potřebě jiedla a pitie vedle milosti, nezajímajíc dobytka, nepáléc, lidí nejímajíc bez viny ani plundrujíc, aby proto přiměřie v své celosti stalo. Item aby nepřietelé posádek, ješto v přieměří se panem nadepsaným nejsú, na zámky na své nebyli púštěni ani přijímáni k škodě jeho. Item tvrzí vypálených a hradov zbořených pán nemá opravovati ani osazovati. Item když by koho naši jali a početl se býti pana nadepsaného, jmáme s tiem pana obeslati; a bude-li o takového státi, má propuštěn býti, leč by taková příčina byla, pro kterúžto takový byl by hoden pomsty, k takové pomstě aby od pana jeden byl vyslán k svědomí a k zvědění, proč by se nad takovým pomsta děla. Item kněžie paně aby s posádky na posádku choditi aneb jezditi mohli bez přiekazy. Item o těch zbožiech, kteráž s obú stranú držíme, abychom jich s obú stranú vedle milosti požívali. Item úrokov zadržaných a pomocí znova přimyšlených jmámy nechati s obú stranú. Item odúmrti nemá pan nadespaný na příbenickém zboží bráti. Item příbenických lesov máme požívati tak, jakož na počátku požívali sme. Item holdy nové, kteréž jsme sobě s obú stranú holdovali, ty jmají propuštěny býti a znova abychom v sobě více nevkračovali v tomto přiměří. Item mýta v otevřených městečkách aby nebyla brána kromě kdež sú mostové. Item vězňové s obú stranú aby rok jměli aniž k stavení napomínáni byli, dokudž toto příměřie trvá, než v té mieře aby o ně frajmarčeno bylo, ač móž-li býti. Dále vězňové, kteříž by se pánu stavěti nechtěli, na našich zámciech nemají chováni býti kromě těch, kteříž by sě z toho řádně vyvedli. Také jest znamenitě umluveno, jestliže bychom co my nebo naši služebníci proti těmto úmluvám učinili a to slovutným panoší Divišovi z Tichonic, kteréhož jsme sobě s obú stranu za opravci volili a vydali, ohledáno bylo, tehdy po jeho rozkázání o to, což by sě beze lsti stalo, jmáme v jednom měsieci najbližšiem opraviti svú dobrú věrú křesťanskú, to vše, což svrchu psáno jest, slibujíce pode ctí a pod věrú zachovati. A my Thoma z Chotěmic sěděním na Vlašimi, Janek z Suché seděním na Štěpanově, Jan Bleh z Těšic hauptman na Bechyni, Václavek z Brumovic, Herborth z Otradovic seděním na Mitrovicích, Mikuláš z Hořic seděním na Selmberce, Jan Unka z Neustupova, purgrabie na Borojně a Jan Krasa ze Skopitec, rukojmie za svrchupsané jistce, slibujeme s nimi a za ně, že to svrchupsané přieměřie s výmluvami vypsanými zdržie a zachovají jako dobří lidé. Pakli by to kterak přestúpili a přerušili a toho, což by se v příměřie stalo, po opravci neopravili tak, jakož jest svrchu psáno, tehdy sě známe, že jsme základ čtyři tisíce kop grošov dobrých střiebrných rázu pražského propadli. Kteréžto penieze rukú společnú a nerozdielnú jmáme a slibujem dáti a zaplatiti svrchupsanému věřiteli našemu a na Crumlově v jeho moc položiti penieze hotové. Pakli bychom toho neučinili, jehož Bože nedaj, tehda jeden na druhého neukazuje ani se druhým vymlúvaje, jmámy a slibujem každý sám svým životem vlehnúti v obyčejné leženie aneb miesto sebe poslati panoši řádu rytieřského s osmi koňmi a tolikéž osobami, kdež nám od našeho věřitele bude ukázáno, ve ctnú hospodu v městě Třeboni aneb v Jindřichově Hradci a tu jemu pravé a obyčejné ležení, dokudž bychom všech jistinných peněž i se všemi škodami věřiteli nadepsanému nevyplnili s tiem se všiem právem, jakož jest v prvních listech přiměřných bylo zapsáno a leženie české země jakož za právo jmá řádně uložené. A tomu všemu na svědomie a lepší jistotu my nahořepsaní jistci i rukojmie své pečeti kázali sme k tomuto listu s naší dobrú volí i přiznáním přivěsiti. Jenž jest dán léta od narozenie syna Božieho tisícieho čtyřstého třidcátého druhého léta, tu sobotu na hrompnice.