Císař Zikmund (Sigmund) potvrzuje a obnovuje Vilému Šlikovi (… und Wilham Schlugkhen) s přihlédnutím k jeho věrným dlouholetým i budoucím službám darovací listinu na hrad Seeberg (schloß Sebergkh) se vším příslušenstvím.1 Viz regest.
Ustanovuje, že Vilém a jeho dědicové, stejně jako každý, kdo bude mít tuto listinu s jejich dobrou vůlí, smí bez překážek užívat hrad se vším příslušenstvím. Dále Zikmund nařizuje, že nikdo nesmí poškozovat tento hrad jakýmikoli novými požadavky beschwerung noch neuigkait
, které by odporovaly starým právům a zvyklostem, a prohlašuje každé takové jednání za neplatné. Zikmund také uděluje Vilémovi a jeho dědicům zvláštní milost, že se jejich hostince před Seebergem smějí zásobovat vlastními nápoji a zvyšovat své potřeby, avšak bez poškození práv dalších osob. Pod trestem těžké nemilosti Zikmund nařizuje měšťanům Chebu (Eger), že nesmí Vilémovi, jeho dědicům a každému, kdo bude s jejich dobrou vůlí držet tuto listinu, bránit ve výše udělených právech.
Jako důvod Zikmund uvádí, že před nějakým časem dal do dědičné držby urozenému rytíři Kašparu Šlikovi, svému kancléři, hrad Seeberg na Chebsku se vším příslušenstvím.2 Viz regest.
Poté Kašpar svěřil hrad rytířům Matyášovi Šlikovi (den rittern Mathesen) a Vilémovi Šlikovi a následně vše převedl na Viléma, jak blíže ustanovuje tato listina.