Modlitbu svú vzkuzujem páni a přietelé milí. Jakož sme před časy dlužni ostali jistú summu peněz nebožce Chotkovým sirotkóm, jakož toho od těch sirotkóv a zvláště od panie Klary Helmové, jich poručnice, plnějie zpraveni budete, kteréhožto dluhu pro naše veliké nedostatky: takovým sirotkóm nemohli sme aniž i ještě podnes muožem dáti a zaplatiti, a poněvadž vy jste v těchto mierách našich několik zboží v držení, žádámyť i prosíme, byste jim takovým sirotkóm některé z těch, kteréž takově nynie držíte, jedno zbožie odkázali a sstúpili, na kterémžby mohli ti sirotci svój dluh postihnúti a vydržeti. Nebo ač by jim sě za jich dluh od, nás a za našeho života zdravého dosti nestalo, neradi bychom chtěli po naší smrti toho na své duši poostaviti. Věřimyť vám, že sě k tomu přátelsky okážete a těch sirotkóv, o něž tuto píšemy, věc vskutku naplniete. Dán na Rúdnici fer. VI. Post Assumpc. gloriose Virg. Marie. Konrad, boží milostí Pražského kostela arcibiskup, papežské stolice legat. Mudrým a opatrným purgmistru a konšelóm Města Starého Pražského, přátelóm našim v pánu Bohu milým. Predicta littera inserta est el registrata ad peticionem domine Clare, relicet Helmonis fer. II. post s. Bartholom. a. 1431.

Tudiež také ihned svrchupsaná paní Klára Helmová stojécí zpravila jest pány svrchupsané o tom jistém dluhu sirotkóv Bernarta Kotka, jakož sě jie kněz arcibiskup v svrchupsaném listu svém dokládá, a jim jest list hlavní na ten dluh téhož arcibiskupa okázala, kterýžto list páni ... viděvše ... jej sú ... kázali v kniehy měscké zapsati a vložiti. Jenž takto zní:

My Konrad, z božie milosti Pražského kostela arcibiskup a papežské stolice legát, vyznáváme obceně tiemto listem: Tak jakož nám opatrný muž Bernarth řečený Chotek, měštěnín Star. M. P., věrný náš milý, když smy sě v svrchupsaný kostel náš najprve uvázali, svých vlastních peněz pójčil i u jiných rozličných lidí penieze vypravil a dobýval k vyplacení zbožie svrchupsaného našeho arcibiskupstvie Pražského, tak smy nynie den sv. Jana s ním o to počet měli a tuť nám jest věrný, pravý a spravedlivý počet učinil, tak žeť smy toho od něho vděčni. A na tom jistém počtu ostali smy jemu a ostávámy jemu dlužní tři sta kop gr., kterýchž tři sta k. gr. jemu a paní Ozance, manželce jeho, anebo tomu, ktož tento list s jich dobrú volí mieti bude, na dole psané roky, totižto dvě neděli po sv. Havle, ježto najprv přijde, sto kop gr. a potom dvě neděli po sv. Jiří, ježto ihned potom najprv příští jest, opět sto kop gr. ltem opět dvě neděli po světém Havle, ježto potom najprv přijde, sto kop dobrú a čistú naší vierú beze všie zlé lsti dáti a zaplatiti slibujem beze všeho prodlenie penězy hotovými. A toho na potvrzenie pečeť naše přivěšena jest k tomuto listu, jenž jest dán v Praze léta od narozenie syna božieho tisicieho čtyřstého patnádctého, ten úterý po svatém Janu.