Já Tomáš z Chotěmic odjinud z Vlašimě vyznávám tiemto listem obecně všem, kdož jej uzřé nebo čtúce slyšeti bude, s dobrým rozmyslem dal jsem a mocí tohoto listu dávám lidem svým všem v Načeradci svobodenství a svobodu plnú, aby statky své a svá jměnie mohli dáti, poručiti i odkázati přátelóm svým, neb komu by se jim líbilo na mém zboží, buďto ve zdraví neb na smrtedlné posteli, a tu přivolajíc rychtáře a konšely neb nejmíň dva z konšel, ale však s tatúto výmluvú, jako napřed psána stojí, aby to jinam zbožé nebylo odkazováno než lidem na mém zboží. A jestliže by na jiné zboží kdo z mých lidí komu odkázal, a ten za mně vsnésti chtěl,d) k tomu jim svú vůli dávám a povoluji a na tom jim já ani moji budúcí kusem ižádným slibiem nepřekážeti. Toho na potvrzení i na svědomí jsem vlastní přirozený! pečeť svým vědomím kázal jsem k tomuto listu přivěsiti. Jenž jest dán a psán na Vlašimi léta od narození syna Božího po tisíci po čtyrech stech v třicátém čtvrtém létě v středu před svatú Kateřinú.