Císař Zikmund dává Heřmanovi Vnoučkovi z Drahonic (slovutného Herzmana Wnuczka z Drhonicz věrného našeho milého) a jeho dědicům vlastnické právo k Šebestěnicím (v Ssebestianiczcich), Schořově (v Dchorzowach), Krásné Lhotě (v Lhotie) a Damírově (v Damirowie) s platy, poddanými, lesy, řekami, loukami a vším příslušenstvím, které připadlo Zikmundovi smrtí Prokopa Žebrače ze Šebestěnic (po smrti Prokopowie řečeného Zebracze z Ssebestianicz), sestřence řečeného Heřmana. Heřman a jeho dědicové mají tento majetek držet a užívat stejně, jako ho dříve držel a užíval Albrecht Žebrače ze Šebestěnic (Albrecht Zebracze z Sebestianicz), otec zemřelého Prokopa, nikoliv však na úkor práv jiných osob. Práva zaručená touto listinou má mít i kdokoliv, kdo ji bude držet s vědomím Heřmana anebo jeho dědiců.