Já Petr Vlach z Březie vyznávám tiemto listem obecně přede všemi lidmi, ktož jej čísti nebo čtúc slyšieti budú, že jakož jsem s dobrým rozmyslem a svých přátel radú prodal jsem horu Vráži lidem z Pěčnova a z Chlumen a z Herolt dědictví věčnie, jakož toho již list mají, co mají z té hory platu platiti a ty lidé již z dřievie řečenajch vsí dali sú plnú voli a svou dobrou voli Alšovi Netbalci z Herolt, aby on s těmi svrchupsanými lidmi v ten trh vstoupil a s nimi tu horu Vráži držel k dědictví a měl dobrú vuoli k té hoře Vráži pastvami a majcením lesů i lovy věčné a z toho on mně i mým budúcím nemá žádného platu platiti ani jeho budúcí, neb sem od něho za to penieze hotové vzal, jistinu i za úrok, což sie jest naň dostalo tak, že mi jest to zaplatil úplně peniezi hotovými. Také svrchupsaný Aleš nemá moci žádné ani práva v té hořie Vráži svoliti ani odpustiti žádnému na jiné zbožie, majcenie, pastev a lovuov ini jeho budúcí, neb sem sobě i mým budúcím na té hoře Vráži pravé panstvie zuostavil, jakož toho list hlavní plněji svědčí než sami ti lidé z svrchupsaných vsí, kteříž sme kúpili a zaplatili vuobec požívati mají té hory Vrážie i jich budúcí i svrchupsaný Aleš i jeho budúcí. A toho na svědomie svú jsem pečeť přivěsil k tomuto listu a pro dalšie svědomie prosil jsem slovutných panoší Hynka z Přílep sediením na Březie a Chvala z Lipovice, aby podle mé pečeti na též svědomie své pečeti přivěsili k tomuto listu, jenž jest dán a psán leta od narozenie Syna božieho tisicieho čtyřstého třidcátého pátého ten pátek před svatým Bonifácem.