Já, kněz Jessek, kaplan kostela svatého Waczlawa v Bietowczi, oltáře svatého Wawrzincze, vyznávám tiemto listem obecně všem, kdož jej uzřie aneb uslyšie, že jsem prodal lán v Wissoczyanech s tiem se všiem, což k tomu lánu slušie, a také k tomu dvě nivie na kopce porostlé lesem, kromě lúky pod Holubowym žlebem, jejž tu zachovávám svrchupsanému oltáři, a kromě desátku, kteréž s panským povolením opatrnému Mertowi tu v Wissoczyanech, i jeho dětem věčně se všiem právem, jakož jsem já svrchupsaný kaplan držal, za tři kopy grošiev. A ty tři kopy grošiev má svrchu jmenovaný Merth aneb jeho děti vydati a splniti od dne tohoto listu ve čtyřiech letech. Také svrchupsaný Merth neb jeho děti, anebo kdož by po nich budúcí ten lán svrchupsaný držal, mají vydávati na všaké léto kaplanu nynějšiemu nebo budúciemu svrchupsaného oltáře puol hřivny a patnádzt grošiev, za roboty tři měřice ovsa, šest knie, a dvaceti vajec. Toho na potvrzenie a jistost lepší svú jsem pečeť k tomuto listu přivěsil a prosil jsem urozeného pana Jana z Lichtenburka odjinud z Czornsteina, pana mého milostivého, a slovutného panoše Jirzika z Plenkowicz, purkrabího z Czornstaina, že jsú své pečeti na svědomí k tomuto listu přivěsili jim bez škody. Jenž psán jest v Bietowczi léta Syna Božieho tisíc čtyři sta čtyřměscietmého léta, den svaté Dorothi.