My Oldřich z Rosemberka vyznáváme tiemto listem každému, ktož jej čísti nebo čtúc slyšeti bude: jakož sú sě urození páni Čeněk z Vartemberka, purkrabie Pražský, Jan Michalec z Michalovic, Aleš řečený Škopek z Dubé, Jindřich z Vartemberka, purkrabie hradecký, a Viktorin z Cunstata odjinad z Poděbrad zapsali najjasnějšie kněžně a paní, paní Sophii králové české a sami sobě, aby Jejie Milosti i sami sobě pomocni byli proti tomu každému, ktož by na Jejie Milost nebo na ně mocí a bezprávně proti právu a řádu zemskému sahal nebo sahati chtěl, jakož to také v tom jistém jich zápisném listu lépe a světlejie slovo ot slova psáno stojí: tak sme my také vedle těch nahořepsaných pánóv v ten jistý jmenovaný zápis vstúpili a mocí tohoto listu vstupujeme; a slíbili sme i mocí tohoto listu slibujeme, pod naší ctí a pod naší věrú, ten jistý zápis úplně a docela držeti a plniti ve všech kusiech a artiklech, jakož v tom jistém jmenovaném zápisném listu psáno stojí, kdyžbychom kolivěk anebo kolikrát bychom kolivěk o to Jejie Milosti listem nebo poslem napomenuti byli. Pakli bychom toho zápisu neplnili nebo nezdrželi, tehda sme ihned propadli základ, tociž naši čest a naši vieru. A protož na svědomie a na potvrzenie toho já sem pečet svú kázal přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest dán v Praze et cetera.