Listina se dochovala pouze jako soudobý opis. Na falzum ukazuje především nápadný formulář listiny (dále tomu nasvědčuje chybějící místo vydání a chybějící roky vlády i dodateční šlechtičtí spolupečetitelé) a především její obsah, který je ve zjevném rozporu s historickými fakty (podle Schmidt 1894 / 1895 a po něm i Mareš 1895, s. 376, který mylně předpokládá, že místem vydání bylo město Kutná Hora). Na počátku 20. let se za neznámých okolností Oldřich vzdal panství Žíželice ve prospěch Jindřicha z Veselí (zemř. 1434) a později neudělal nic pro to, aby panství znovu získal.1 Teze (Kubíková 2004, s. 59), že v roce 1421 Oldřich skutečně postoupil Žíželice králi Zikmundovi, se opírá pouze o toto falzum.
To se nakonec dostalo do královské komory až na konci 15. století.
Oldřich využil svých dřívějších práv k Žíželicím, aby získal panství Hluboká (Šimůnek 2005, s. 52). Hlubokou však Zikmund několikrát udělil v letech 1420-1421 rytířům z Lobkovic (AČ I, s. 538–539). Když Oldřich marně uplatňoval své nároky, zřejmě předpokládal, že část hlubockého panství patří purkrabímu ze Zvíkova (Šimůnek 2005, s. 63; viz komentář k regestu). Oldřich se Zvíkova zmocnil na příkaz krále nejpozději na podzim roku 1431 (viz komentář k regestu). Ještě před postoupením hradu Oldřichovi však Zikmund nařídil zvíkovskému purkrabímu Kunátovi Kaplířovi ze Sulevic, aby předal hlubocké vesnice Mikuláši I. z Lobkovic (viz regest).2 Kunát Kaplíř podal zprávu v listu Oldřichovi z 29. července 1433 (LOR I, s. 156–157, č. 230, zde s. 157): abych ty vsi, kteréž jsem od Hluboké mocí držal, statečnýmu rytíři Mikulášovi z Lobkovic seděním na Hluboké zase postoupil a více jemu na ně nesahal.
Oldřich proto nechal zhotovit další falzum datované 23. května 1432, kterým Zikmund údajně nařizoval poddaným panství Hluboká, Milevsko a Týn nad Vltavou, aby holdovali Oldřichovi z Rožmberka (viz regest). Protože si však Oldřich nenechal ani jedno z oněch falz vidimovat, není jasné, zda je vůbec veřejně prezentoval, ačkoli víme, že si Oldřich skutečně činil nárok na některé hlubocké vesnice.
Podle Schmidta vzniklo falzum v letech 1437 až 1457 (Schmidt 1894 / 1895, s. 190). Terminus ante quem je však listina krále Ladislava Pohrobka z 24. srpna 1454 pro Oldřicha z Rožmberka, kterou byly některé hlubocké vesnice vráceny hradu Zvíkov (edice: AČ XV, s. 302, č. 18. Šimůnek 2005, s. 63 však tvrdí, že toto potvrzení se netýká dřívějších nároků pánů z Rožmberka na hrad Hluboká). Lze se jen domnívat, že falzum vzniklo během neshod mezi bratry Mikulášem II. a Janem z Lobkovic kolem roku 1445 (AČ IV, s. 400–401, č. 6; LOR III, s. 207–208, č. 287; srov. Schmidt 1894 / 1895, s. 196 a regest).
Dle RI XI NB/3