latinaJan Ondřejův z Pelhřimova žádá papeže Martina V. o udělení provize k farnímu kostelu v Kmetiněvsi.AHISTO Publisher

Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 (CC BY-SA 4.0)

KOMPLETNI REFERENCE PUVODNI LISTINY

N/AAAV; R. Suppl. 186 (lib. IV de vacantibus per concessum a. octavo), fol. 261r

Podle výtahu v MVB VII/2, s. 546–547, č. 1354.

Podle výtahu v MVB VII/2, s. 546–547, č. 1354.

PH

JR

Řím (Rome apud ss. Apostolos)N/AN/A

N/A

opis v papežských registrech suplik

Bakalář práva Jan Zul Ondřejův z Pelhřimova (Johanem Andree de Pelhrzynow, bacallarium in decretis) žádá papežský stolec, aby mu udělil provizi k farnímu kostelu ve vsi Kmetiněves (in Kmetynawes) v pražské diecézi (Pragensis diocesis), jehož roční důchod nepřevyšuje 15 hřiven stříbra, a jenž se uvolnil tímto způsobem: Mikuláš Prachovec (Nicolaus Prachowecz), který byl přívržencem Konráda z Vechty (Conrado), kdysi arcibiskupa pražského quondam archiepiscopo Pragensi olim a nyní usvědčeného schismatika nunc in scismate constituto, se svobodně vzdal k rukám řečeného arcibiskupa Konráda kostela v Kmetiněvsi; bývalý arcibiskup rezignaci přijal a následně uvedl a potvrdil k řečenému kostelu jistého Jana z Teplic (quendam Johannem de Teplicz), kněze presbiterum a nenapravitelného schismatika notorium scismaticum. K témuž kostelu z důvodu výše uvedené vakance či jiného způsobu uprázdnění uvedeného kostela prezentovaly Johanka (Johanca) a Uršula z Holštejna (Ursula de Holsteyn) a Johanka z Vrutic (Johanca de Vynczic), řádové sestry premonstrátského kláštera v Doksanech (moniales professe monasterii Doxanensis), Janovi Železnému (Johanni), olomouckému biskupovi Dei gracia episcopo Olomucensi a papežem pověřenému administrátorovi pražského arcibiskupského stolce administratori in spiritualibus et temporalibus ecclesie Pragensis per Sanctitatem Vestram deputato, a jeho vikářům in spiritualibus řečeného Jana Ondřejového z Pelhřimova. Jejich prezentaci přijali Jan z Kralovic (Johannes Kalewicz) a Jan z Dubé (Johanco de Duba), kanovníci metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze (canonici ecclesie Pragensis predicte) a vikáři in spiritualibus pražského arcibiskupa vicarii de spiritualibus dicti archiepiscopi, schválili výše zmíněnou rezignaci a následně uvedli řádnou autoritou auctoritate ordinaria a za dodržení všech práv řečeného Jana Ondřejového k farnímu kostelu v Kmetiněvsi.1

Srov. regest.

Žadatel, jenž musel pro svou horlivost ve víře opustit rodnou zemi a žít jako exulant v cizině, má pochybnosti, zda je takto učiněné uvedení ke kostelu v Kmetiněvsi v souladu s právem a papežskými nařízeními, a proto žádá o provizi z moci papežské. Tomuto udělení nemá vadit non obstantibus kanonikát s prebendou kapituly u kostela sv. Petra a Pavla na Vyšehradě (ecclesie s. Petri Wissgradensis prope Pragam), na něž získal papežskou provizi a jejichž roční důchod nepřevyšuje 25 hřiven stříbra,2

Tomek 1872, s. 186.

 dále beneficium u oltáře sv. Kříže v katedrálním kostele sv. Víta v Praze (altare s. Crucis in dicta Pragensis ecclesia), o který vede spor v apoštolském soudním paláci, a jehož roční důchod nepřevyšuje 13 hřiven stříbra; o tato beneficia ho však připravili viklefité a husité.3

Srov. regest.

Papežský vicekancléř schvaluje supliku bez výhrad Concessum ut petitur.

B. p. Cum Nicolaus Prachowecz, qui Conrado, quondam archiepiscopo Pragensi olim et nunc in scismate constituto, adhesit et adheret, suam tunc parrochialem ecclesiam in Kmetynawes Pragensis diocesis ad manus ipsius Conradi sponte et libere resignavit ipseque Conradus, resignacionem huiusmodi admittens, quendam Johannem de Teplicz presbiterum, notorium scismaticum, instituerit et confirmaverit ad eandem, ad quam dev. vestre Johanca et Ursula de Holsteyn et Johanca de Wyncicz moniales professe monasterii Doxanensis Pragensis diocesis in exilio constitute, suo et dicti monasterii nomine … domino Johanni, dei gracia episcopo Olomucensi, administratori in spiritualibus et temporalibus ecclesie Pragensis per Stem Vram deputato, et suis vicariis in spiritualibus archiepiscopatus Pragensis ex tali resignacione seu alias vacantem dev. vestrum Johannem Andree de Pelhrzynow, bacallarium in decretis, presentarunt, quam presentacionem … domini Johannes Kalewicz decanus et Johanco de Duba, canonici ecclesie Pragensis predicte, vicarii in spiritualibus dicti archiepiscopi, recipiendo et dictam resignacionem approbando prefatum Johannem Andree servatis servandis ad dictam ecclesiam in Kmetynawes auctoritate ordinaria instituerunt et confirmaverunt.4

Vide Lib. confirmationum (VIII–X, pag. 95): „Johannes Cralowicz et Johannes de Duba notum facimus, quod nos ad presentacionem et peticionem religiosarum domicellarum Johancze et Ursule de Holstein ac Johancze de Wrutycz, professarum monasterii Doxanensis Pragensis diocesis, ad ecclesiam parochialem in Kmetynawess, per liberam resignacionem Nicolai Prachowecz, ultimi rectoris eiusdem, vacantem, magistrum Johannem Zul, baccalareum in decretis, crida etc. Datum Zitavie anno domini MCCCCXXV, die V. Marcii.“

Cum autem ipse Johannes huiusmodi presentacionem, institucionem et confirmacionem et omnia ex eis secuta dubitet viribus non subsistere … , ipse Johannes Andree, qui propter zelum fidei natale solum delinquens cogitur in alienis partibus exulare quique suis bonis nonnullis per Hussitas et Wiklefistas spoliatus extitit, eidem St Vre supplicat, quatenus ei compaciendo sibi de dicta ecclesia, cuius fructus etc. viginti marcharum argenti puri … valorem annuum non excedunt, … dignemini misericorditer providere. Non obstantibus canonicatu et prebenda ecclesie s. Petri Wissegradensis prope Pragam5

Viz Tomek 1872, s. 186.

, quorum fructus etc. vigintiquinque marcharum, de quibus sibi per eandem Stem Vram provisum est, necnon altari s. Crucis in dicta Pragensi ecclesia, super quo in sacro palacio vestro litigat, cuius fructus etc. tredecim marcharum argenti puri … valorem annuum non excedunt, quorum beneficiorum Wiklewistis et Hussitis ipsa occupantibus non apprehendit …

Concessum ut petitur. Datum Rome apud ss. Apostolos decimoquarto kal. Maii a. octavo.

In marg. Adriensis, H. prothonotarius – Vide etiam inferius num. 1406

N/AMVB VII/2, s. 546–547, č. 1354N/AN/A