My Jaroslaw z Bukowiny, Jan Bleh z Těšnice, Mareš Kršňák hauptmané, páni, rytieři, panoše, kněz Prokop i jiní starší obcí Táborské polnie a domácí, Klatowské, Piesecké, Sušické, Prachatské, Domažlické et cetera polem pro jméno božie společně nynie u Bechyně pracující: wyznáwáme listem tiemto předewšemi, ktož jej uzřie neb čtúc uslyšie, že jsme gleitowali a mocí tohoto listu gleitujeme urozeného pána Oldřicha z Rosenberka se sto koňmi a tolikéž osobami, počítajíc od prwnieho až do poslednieho; tak aby se mohl s námi bezpečně sjeti i zase odjeti bez úrazu i wšelikakého pohoršenie hrdel i statków. A ten gleit má a bude mieti i ti wšickni, ktož s ním pojedú, od dánie lista tohoto až do téhodne, a ten den poslední celý až do záštie slunečného. Kterýžto gleit slibujem sami za se, za služebníky i pomocníky naše i za wšicku stranu naši cně a řádně zdržeti a zachowati bezewšie zlé lsti a přerušenie wšelikakého. A toho na swědomie pečet obce Táborské polnie, jiežto nynie wšickni užíwáme, kázali sme přitisknúti k tomuto listu. Jenž dán u Bechyně w pondělí před swatým Wáclawem léta et cetera XXVIII°.