Léta od narozenie pána našeho Ježíše Krista tisícieho čtyrstého a sedmmezcietmého, w neděli po swaté Ludmile, obec wšecka welikého a nowého měst Pražských, jsúci sebrána na rynku welikého města Pražského, nález podepsaný z jednostajné wuole též obce i wšech mistruow a kněží jest učiněn a ohlášen takowýto:

Mistři a kněžie jednosworně hlediece napřed k chwále Božie a ku prospěchu obecného dobrého, znamenawše kterak obec tato skrze častá poswiecenie náklady na ně nemalé činieci chudne; w nichž také hřiechowé zjewní, jakožto obžerstwa, opilstwa i jiní rozliční neřádowé swobodu mají; žádost upřiemú napřed ku pánu Bohu a k obecnému dobrému majíce: aby ti hřiechowé, jimiž pána Boha na ten (sic) k welikému hněwu popúzejí, klesli a padli, jednostajně se wší obcí sú sie swolili a nalezli, aby na jeden den, tociž tu neděli po swatém Wáclawě, po wšie Praze takowé poswiecenie ode wšech stawuow duchowních i swětských bylo swěceno a pamatowáno. Ne proto aby tiem cti a chály Božie ubylo, ale aby to, což jest proti pánu Bohu a k záhubě nemalé této obce, padlo a kleslo. A to sú slíbili zdržeti a zachowati w celosti a bez přerušenie wšelikterakého.