Papež Martin V. připomíná arcibiskupovi ve Lvově (archiepiscopo Leopoliensi), že ho před časem, tj. 9. listopadu 1424 videlicet V. idus novembris pontificatus nostri anno septimo, mezi jinými záležitostmi pověřil úkolem, aby poté, co se ukáže jako nepochybné, že polský král Vladislav II. Jagello (Wladislaum, regem Polonie illustrem, catholicum principem et singularissimum zelatorem fidei christiane) je připraven odejít s vojskem nebo vyslat vojsko proti českým heretikům, uložil kléru v Polském království (in suo regno Polonie) jedny nebo dvoje dvouleté desátky z důchodů a příjmů církevních dignit a beneficií do výše 20 000 florénů a zapsal je polskému králi tak, že v prvním roce jeho výpravy vojenské výdaje dostane 10 000 a v roce následujícím dalších 10 000 florénů; o výše řečeném se podrobněji píše v jiných listinách papeže Martina V. Protože se papež nedávno dozvěděl od posla řečeného krále per oratorem dicti regis o jeho poctivě míněném úmyslu bránit katolickou víru proti zmíněným heretikům, nařizuje lvovskému arcibiskupovi, aby pod hrozbou církevních trestů uložil a zapsal řečenou částku k podpoře polského krále a papežského stolce; navíc má prelátům a kléru uvedeného království připomenout, že kdokoliv z nich má mít peníze připravené, a jakmile by byl zmíněný král připraven vyrazit se svým vojskem proti heretikům, má lvovský arcibiskup účinně zajistit, aby byly peníze předány během jednoho měsíce prostřednictvím zmíněných prelátů a kléru řečenému králi.