Císař Zikmund připomíná všem duchovním i světským knížatům, vévodům, svobodným pánům, pánům, rytířům, panošům, městům, vsím, celníkům, výběrčím ungeltu, mýtným a dalším úředníkům, kterým bude tato listina předložena, a zvláště radním, šlechtě lannden, leuten
a dvorským sudím knížectví a měst Vratislavi, Svídnice, Javoru, Strzegomi, Lwówku Śląského, Bolesławce, Jelení Hory a dalším k nim náležejícím městům und andern unsern steten zu in gehorenden
, též v Budyšíně (Budischem), Žitavě, Lubáni, Lobavě, Kamenci a také v Dolní Lužici (marggrafschafft zu Lusitz), že jim již dříve písemně přikázal1 Viz regest.
respektovat celní svobody platné v celém Českém království, které radní a rada Zhořelce drží od jeho předchůdců, českých králů, a které jim sám obnovil jako odměnu za jejich zásluhy.2 Viz 1431_09_29b.
Vysvětluje, že jeho přáním je odměnit Zhořelecké za jejich věrnost křesťanské víře i jemu samému jako jejich právoplatnému, přirozenému dědičnému pánu a odškodnit je za jejich výdaje vynaložené v boji proti husitům, a proto z císařské a české královské moci pod hrozbou ztráty své přízně přikazuje příjemcům, aby s okamžitou platností zmíněné celní svobody respektovali a Zhořeleckým nadále nebránili v jejich užívání. V případě neposlušnosti jim hrozí král ztrátou všech privilegií týkajících se cel a ungeltů v jejich zemích, jež jim byla udělena římskými císaři a králi nebo českými králi. Odůvodňuje to tím, že nemůže strpět, aby jeho královská moc odměňovat věrné byla omezována odporem příjemců.