Jan z Maulbronnu sděluje koncilu v Basileji, různé věci týkající se pozvání husitů na koncil. Jan z Maulbronnu a Jan Nider chtějí, aby se mohli s husity neomezeně stýkat kromě plné účasti na bohoslužbách, kterých se ale chtějí účastnit nikoliv ale s náboženskou úctou non per modum veneracionis
, ale z nutnosti sed provisionis
. Dále chtějí, aby s nimi Vilém III. Bavorský dominus protector
poslal jednoho člověka, který by jim pomáhal vymáhat od některých pánů a měst průvodní listy a doprovod pro husity. Zikmund Lucemburský dominus rex
totiž nařizuje těmto pánům a městům, aby v případě, že budou požádáni někým z hlavních průvodců husitů principales conductores
, z nichž jedním je také právě Zikmund Lucemburský ipse
, poskytly husitům průvodní listy a doprovodili je salvumconductum et litteralem et realem tribuant
. Ale pokud nějaký člověk nebude tyto průvodní listy a doprovod jménem Zikmunda Lucemburského a dalších suo et aliorum
vyžadovat, nebudou města mít vůči nunciům respekt a budou dělat potíže, protože říšská města nemají ve zvyku dávat jiné glejty než ústní vocalem
a to ani těm největším knížatům. Dále Jan z Maulbronnu vyjmenovává ty, kteří ještě mají dát husitům průvodní list: Vilém III. Bavorský (dominus dux Wilhelmus), Ludvík I. Würtemberský (dominus comes de Wirtemberg), Jakub I. Bádenský (marchio Badensis), Wilhelm von Hachberg-Sausenberg marchio de Rotel
, město Basilej (communitas Basiliensis), Fridrich IV. Habsburský (dominus dux Fridericus Austrie), Otto III. von Hachberg, biskup Kostnice (Constanciensis episcopus), město Kostnice (civitas Constanciensis), urození pánové z Roden (nobiles de Rodem), hrabata z Nellenburgu (comites de Nellemburg), Truchsess Jakob I. von Waldburg (Truchsas de Walse), města Ravensburg (communitas de Ravenspurg), Biberach an der Riß (de Bibrach), Ulm (de Ulma), Ludvík VII. Bavorský (dux Ludovicus Bavarie), města Giengen an der Brenz (de Giengen), Nördlingen (de Nordlinga), pánové z Oettingen (domini de Ottingen), Fridrich I. Braniborský (dominus marchio Bramdemburgensis), město Norimberk (communitas Norembergensis), Albrecht von Hohenrechberg, biskup Eichstättu (episcopus Eistetensis), Johann II. von Brunn, biskup Würzburgu (episcopus Herbipolensis), Anton von Rotenhan, biskup Bamberku (episcopus Bambergensis), Heinrich Nothaft, hejtman v Ambergu, Jan z Falce-Neumarktu (dominus dux Iohannes), město Cheb (communitas Egrensis), Jindřich I. z Plavna (dominus de Plawe), Hynek Krušina ze Švamberka (dominus de Swamberg) a mnozí další v Čechách. Dále nunciové chtějí, aby Vilém III. Bavorský (dominus dux Wilhelmus) napsal jménem svým a jménem jemu podřízených průvodců husitů suo et conductorum suorum nomine
jednotlivým knížatům, pánům a městům, aby vydali a odevzdali tradant
průvodní listy pro husity podle vzoru, který jim ukáže jeho posel a posel koncilu. Dále má Vilém III. Bavorský napsat ostatním průvodcům husitů suis collegis conductoribus
, aby dovedli vyslance husitů až do Basileje ad illas partes
, a že on se, nakolik bude moct, s pomocí koncilu a města Basileje (concilii et communitatis Basiliensis) postará, aby zde husité mohli pobývat v bezpečí. Dále se Jan z Maulbronnu ptá, jak se má odpovědět Prokopovi Holému (Procopio) ohledně dopisu Zikmunda Lucemburského ohledně jeho přítomnosti super scripto regis de sua presencia
.1 Zmínka je příliš stručná na to, aby bylo možné poznat o to, zda se skutečně jedná o dopis poslaný Zikmundem a čí přítomnosti se týká. Nejlogičtější by bylo, kdyby se jednalo o dopis Prokopa Holého, ve kterém by vyžadoval Zikmundovu přítomnost, jak uvádí Coufal (Coufal 2020, s. 102), formulace tomu ale příliš nenasvědčuje.
Dále žádá, aby koncil napsal jeho služebníkovi, aby s ním šel všude, kde bude potřeba Item quod famulus meus mecum vadat, quo oportuerit
. Dále žádá, aby koncil nunciům poslal instrukce capitula et avizamenta
, podle kterých mají být husité na cestě ubique
přijímáni a chráněni recipi, tractari et assecurari
až do návratu domů. Také chce, aby nadále nebyl zachováván církevní interdikt v krajích a farnostech, kam vyslanci husitů přijdou. Dále chce, aby koncil napsal Janovi z Falce-Neumarktu (Iohanni de Bavaria) a Fridrichovi I. Braniborskému marchioni predicto
. Dále chce, aby až se naskytne vhodný posel, napsal koncil Zikmundovi Lucemburskému domino regi Romanorum
a naléhavě jej požádal, aby spěšně napsal výše řečeným knížatům a městům a na všechna ostatní místa, kam to podle něj bude vhodné, aby vyslance husitů bezpečně doprovodili na koncil. Dále vyzívá koncilní otce, aby usilovně přemýšleli, co by ještě mohlo napomoci úspěšnému završení celé záležitosti. On sám totiž neměl čas o těchto věcech přemýšlet, protože mu to neumožnil spěšný odchod Jiřího ze Schönthalu, který doručí tento dopis presencium exhibitoris
, a jeho vlastní spěšný odchod k Fridrichovi I. Braniborskému dominum marchionem
. Navíc v noci po 11. březnu 1432 ab heri
, kdy dostal dopisy od Chebu (Egrensibus) a husitů, spal špatně, a navíc jen tři hodiny a byl velice zaměstnán jednáními, překládáním a psaním tractando, transferendo et scribendo
. Dále žádá, aby koncil, bude-li to nutné poslal jemu a Janu Niderovi výše zmíněné dopisy a instrukce scripta et avizamenta
po zvláštním spěšném poslu ještě před rozpuštěním blíže neurčeného již zmíněného shromáždění ante dissolucionem dicte congregacionis
.2 Není pravděpodobné, že by tímto shromážděním měl být basilejský koncil, protože, pokud by byl koncil rozpuštěn, ztratila by mise Jana z Maulbronnu a Jana Nidera smysl. Možná by se mohlo jednat o sněm ve Würzburgu plánovaný na 23. ledna 1432, ten ale nebyl výše zmíněn. Je nicméně velice pravděpodobné, že předchozí zmínku o inkriminovaném shromáždění Ivan z Dubrovníku nebo písař při přepisu vynechal. Každá položka totiž začíná slovem Item a bylo by tak snadné jednu nebo více položek přeskočit. Případně můžeme tuto nesrovnalost připsat únavě Jana z Maulbronnu, který té noci spal jen tři hodiny, jak sám říká.
Dále Jan z Maulbronnu a Jan Nider posílají koncilu opisy dopisů z Chebu (Egra) a Čech. Omlouvají se, že ty, které jsou psány ve vernakulárním jazyce nepřeložili, neumožnila jim to totiž časová tíseň a na koncilu aput vos
je mnoho lidí, kteří je dokáží přeložit lépe než nunciové. Dále se nunciové dozvěděli, že Mikuláš Sokol z Lamberka quidam nobilis de Moravia
shromáždil špatně ozbrojené a nevázané lapky rybaldos inermes et dissolutos
, ale žádné urozené ani měšťany, a chce se pomstít Rakušanům, kteří drží v zajetí jeho bratra Jaroslava Sokola z Lamberka filium vel fratrem suum
a pobili i spoustu dalších husitů. Dále sděluje, že sněm knížat a říšských měst v Norimberku (Norimberga) byl odložen biskupem Würburgu (dominum Herbipolensem) Johannem II. von Brunn kvůli jeho chatrnému zdraví na 23. března 1432 usque ad dominicam Oculi
, 16. března 1432 dominica Reminiscere
ale dorazí Ludvík III. Falcký (dominus palatinus Rheni) a bude čekat na ostatní. Jan z Maulbronnu soudí, že by se hodilo, aby koncil naspal laskavě scribat favorabiliter et benigne
celému tomuto shromáždění knížat, prelátů, pánů, a zástupců měst, kteří se tam sejdou, aby se z úcty k církvi a pro zajištění klidnějšího míru v ní rozumně a dostatečně v rámci svých možností postarali o zajištění bezpečnosti vyslanců, kteří mají být posláni z Čech na koncil. Dále, lze-li to snadno udělat, má koncil napsat zvláštní laskavý dopis Fridrichovi I. Braniborskému (domino marchioni Brandemburgensi) o tomtéž, protože na něm v této věci velmi záleží. Koncil mu má v tomto dopise poděkovat za jeho přízeň vůči koncilu a požádat jej, aby přesvědčil preláty na svém území sue dicionis
, aby rychleji přišli nebo poslali vyslance na koncil, a aby sám také poslal své vyslance na koncil, a také jej mají požádat o další věci, které se budou zdát vhodné v této záležitosti. Dále soudí, že pokud o tom ostatním knížatům koncil ještě nenapsal, mohl by každému, hodí-li se to, napsat zvlášť. Dále Jan z Maulbronnu soudí, že pokud koncil tím, že v dopise z 26. listopadu 1431, který předal nunciům a oni jej poslali do Čech, píše, že nunciové byli vysláni do Norimberku (Norimbergam), myslí, že nunciové nemají jít s husity jednat do Chebu (in Egra), jak si husité přejí, ani nikam jinam než do Norimberku (in Norimberga), vážně hrozí verisimiliter timemus
, že jednání selžou dissipentur
nebo se budou příliš odkládat nimium suspendantur
. Pokud si ale koncilní otcové přejí, aby nunciové postupovali podle rad knížat a měst, mají to nunciům sdělit dalším jasnějším příkazem.
Primo ut possimus eis, scilicet Bohemis, in omnibus communicare, preterquam in divinis, quibus et interesse liceat non per modum veneracionis sed provisionis, ne alii simpliciores accedant et scandalum fieret aut turbacio. Item ut dominus protector unum nobiscum mittat, qui ad extrahendum salvosconductus ab aliquibus dominis et communitatibus caperetur, quia dominus rex eisdem mandat, ut salvumconductum et litteralem et realem tribuant, dum per principales conductores, quorum unus ipse est, requisiti fuerint. Et nisi unus nomine suo et aliorum requirat, modicum3 modicum] dub. B
respectum ad nos habebunt, et difficultatem facient; quia civitates imperiales non consueverunt dare eciam4 eciam] et Palacký
principibus quamlibet magnis conductum, nisi vocalem. Infrascripti adhuc dabunt salvosconductus: dominus dux Wilhelmus, dominus comes de Wirtemberg, marchio Badensis, marchio de Rotel, communitas Basiliensis, dominus dux Fridericus Austrie, Constanciensis episcopus, item civitas Constanciensis; item nobiles de Rodem; item domini comites de Nellemburg; item dominus Truchsas de Walse; item communitas de Ravenspurg, item de Bibrach, item de Ulma; item dominus dux Ludovicus Bavarie; item de Giengen, item de Nordlinga; item domini de Ottingen, item dominus marchio Bramdemburgensis, item communitas Norembergensis ; item episcopus Eistetensis, item episcopus Herbipolensis, item episcopus Bambergensis; item vicedominus in Amberg: item dominus dux Iohannes; item communitas Egrensis; item dominus de Plawe, item dominus de Swamberg; item quam plures alii in Bohemia. Item quod dominus dux Wilhelmus suo et conductorum suorum nomine singulis principibus, dominis et communitatibus scribat, ut salvum conductum secundum formam per suum et sacri concilii nunccios exhibendam tradant. Item scribat suis collegis conductoribus, quod nuncios Bohemorum usque ad illas partes conducant, et ipse curabit pro viribus cum auxilio, consilio et favore sacri concilii et communitatis Basiliensis, quod hic in loco securi habeantur etc. Item qualiter responderi debeat Procopio super scripto regis de sua presencia. Item quod famulus meus mecum vadat, quo oportuerit. Item faciant nobis capitula et avizamenta secundum5 secundum] etenim Palacký
que recipi, tractari et assecurari ubique debeant usque ad reditum ad suas terras, et amodo6 amodo] omnimodo Palacký
quod interdictum ecclesiasticum in terris et parrochiis, quo declinaverint, non servetur. Item scribatur duci Iohanni de Bavaria, sicut marchioni predicto. Item occurrente nunccio, scribatur domino regi Romanorum, et rogetur instanter, ut confestim dictis principibus et communitatibus scribat, aut alias ubicunque Sua Maiestas noverit esse opportunum, quatenus nuncios Bohemorum predictos salve et secure ad concilium conducant. Item vos ipsi cogitetis acriter, que expedicioni negociorum accomoda fuerint, quia festinus presencium7 presencium] presenciunt B
exhibitoris ac eciam meus ad dominum marchionem recessus extensius super premissis cogitare non sinebat. Satis eciam indispositus pro tunc fui, quia ab heri, quando litteras Egrensium et Bohemorum recepi, demptis tribus horis, quibus imperfecte tamen dormitavi, ita agitatus sum, tractando, transferendo et scribendo, quod ad presens melius non potui. Omnino eciam si oporteat cum proprio et celeri nuncio scripta et avizamenta predicta nobis ante dissolucionem dicte congregacionis nobis mittantur. Item mittimus vobis copias litterarum ab Egra et Bohemia transmissarum, et parcatis, quod vulgares non transtulimus, quia angustia temporis non sinebat et aput vos sunt plerique, qui hoc melius nobis sciunt. Item intelleximus, quod quidam nobilis de Moravia obtinuit rybaldos inermes et dissolutos, neminem autem de nobilibus vel civitatibus, et proponit facere vindictam in Australes, qui filium vel fratrem suum tenent captivum et quam plures alios prostraverunt. Item dieta constituta principibus et civitatibus imperialibus ad conveniendum in Norimberga prorogata est per dominum Herbipolensem propter suam debilitatem usque ad dominicam Oculi; veniet tamen dominica Reminiscere dominus palatinus Rheni, et exspectabit aliorum adventum. Videtur expedire, quod concilium scribat favorabiliter et benigne toti conventui principum, prelatorum, dominorum et communitatum ibidem congregandorum , quod super assecuracione nuncciorum de Bohemia ad concilium mittendorum racionabiliter et sufficienter, quantum in eis et in eorum quolibet est, provideant, ob reverenciam sancte matris ecclesie et assecuracionem serenioris in eadem pacis. Item si fieri potest comode, scribatur singulariter et affective domino marchioni Brandemburgensi super eodem, quia multum in eo consistit hac parte, et quod concilium sibi in eadem littera specialiter regracietur de benivola sua exhibicione, qua concilio8 concilio] consilio B
favet, et quod inducat prelatos sue dicionis, quatinus cicius ad dictum concilium veniant vel mittant, et ipse eciam suos oratores dirigat, et alia que videntur ad negocium deservire. Et si reliquis principibus non esset prius singulatim super hoc scriptum, posset sicut expediret cuilibet singulariter super hoc scribi. Item sicut in littera nobis a concilio tradita et ad Bohemiam transmissa apparet, tunc sumus missi versus Norimbergam: si per hoc concilium intendit, quod in Egra, sicut Bohemi desiderant, vel alibi quam in Norimberga, venire ad tractandum cum Bohemis non debeamus, tunc verisimiliter timemus,9 timemus] dub. B; timendum Palacký
quod tractatus dissipentur, vel nimium suspendantur. Si autem voluerint, quod secundum consilia principum ac communitatum procedere debeamus, clarius et aliud super hoc mittant mandatum.