Já Anna z Chrzipicz vyznávám tiemto listem obecně všem, kdož jej uzřie nebo čtúc slyšeti budú, že sem prodala a moci tohoto listu prodávám paní Elstie, také z Chrzipicz, sestře svej a muži její Sachowi, i jich budúciem puol dvuora se všiem příslušenstvým což k tomu polu dvuořě příslušie, s lúkami, s pastvimi, s potoky, s lesy i s tiem se všiem panstvím, čehož sem sama v drženie byla, sobě ani svým erbom nic nepozuostavuje, za deset kop groší dobrých střiebrných rázu pražského a čísla, za každú kopu šestdesát groší čtúce, kteréžto penieze mně již vyplněny jsú. A to já mám a slibuji nadepsané polu dvuoře ve dsky vložiti svrchu panej sic Elstie, sestře svej, a muži jejie Sachowi, i jich budúciem, a sobě z desk vypsati na najprvnějšiem sněmu v Brnie, když dsky otevřěny budú nebo konečně na druhém, a to slibuji ctně, větně zdržeti, což svrchu psáno stojí, a kdož by tento list měl svrchu psanú Elesku nebo muže jejie s jich dobrú volí, ten má jmieti, bude túž moc i též právo k tomu ke všemu, jako oni sami. A toho všeho připrosila sem urozeného pana, pana Zdenka z Walsteyna, seděním na Sadku, a slovutných panoší Drslawa z Uopatowa, Raczka z Petrowicz, Gietru z Ratiessowicz, Wylema z Bolikowicz, Mikulasse Zarubicz, aby své pečeti podle mé přivěsili na svědomie k tomuto listu. Jenž jest dán na Sádku léta od narozenie Syna božieho tisíc čtyřista třidcátého druhého léta, ten pondělie den svatého Gilgie.