Král Zikmund (Sigmund) zastavuje Půtovi z Častolovic (dem edeln Puothen von Czastolowitz) a jeho dědicům jako garanci za dlouholeté služby a utrpěné škody své Minsterberské knížectví, které králi připadlo po smrti jeho synovce Jana z Minsterberku (hertzog Hansens von Munsterberg), se všemi panstvími, hrady, městy, poddanými, vazaly, duchovními a světskými lény, mincovnami, soudy, vesnicemi, poli, loukami, lesa, rybníky, fojtstvími, vodami, místy rybolovu, mlýny, oborami, honitbami, lovišti ptactva, rentami, užitky, úroky, výnosy a vším příslušenstvím mit allen yglichen herlichkeiten, slossen steten, leutten, mannen, lehen geistlichen und werntlichen, nuntzen, gerichten, dorffen, eckern, wisen, welden, teichen, vogtien, wassern, fischereyen, mülen, siltpennen, geyegten, vogelweiden, renten, muntzen, tzinsen, fellen und allen andern zugehorungen za 6000 kop grošů, které Zikmund Půtovi z Častolovic stále dluží, přestože už zaplatil značnou část dluhu. Zikmund ustanovuje, že Půta z Častolovic a jeho dědicové mají držet a užívat knížectví a jeho území se vším příslušenstvím jako zástavu, dokud on či jeho nástupci neuhradí Půtovi nebo jeho dědicům dlužnou sumu v plné výši. Dále určuje, že Půta nebo jeho dědicové nesmějí připočíst k zástavní sumě žádné další peníze nebo škody a že území se vším příslušenstvím musejí do měsíce po vyplacení jím nebo jeho nástupci bez další výzev podstoupit nazpět. Všechna města a hrady minsterberského území mají zůstat otevřená Zikmundovi dle jeho potřeb, a to takovým způsobem, že zde Zikmund může utábořit své vojenské oddíly nebo ubytovat úředníky a města a měšťany může využít proti nepříteli, avšak bez způsobení škod Půtovi z Častolovic nebo jeho dědicům. Zikmund má chránit Půtu z Častolovic proti všem, kdo by chtěli vniknout na minsterberské území. Dále povoluje, že Půta smí všechny zastavené statky na území Minsterberského knížectví vyplatit pro sebe. Zikmund připíše Půtovi a jeho dědicům všechny částky za vyplacení zástav, pokud budou moci předložit listinu jako důkaz, a ustanovuje, že on nebo jeho nástupci mají zaplatit také tyto sumy, jestliže budou chtít knížectví vyplatit. Zikmund ustanovuje, že práva udělená listinou smí užívat kdokoliv, kdo bude vlastnit tuto listinu s dobrou vůlí Půty nebo jeho dědiců. Kromě toho si Zikmund vyhrazuje jako český král právo udělovat všechna kanovnická obročí v kostele svatého Kříže ve Vratislavi (dem stifft zum heiligen Creutz zu Breßlaw). Nakonec nařizuje všem prelátům, rytířům, panošům, vazalům, purkmistrům, konšelům, rychtářům, statkářům allen und yglichen prelaten, rittern, knechten, mannen, burgermeistern, schepfen, richtern, gebawrn, chudým i bohatým poddaným Minsterberského knížectví, aby byli poslušní a úslužní a chovali se k Půtovi z Častolovic a jeho dědicům, jak přísluší.