My kněz Bedřich z Strážnice, purgmistr, radda i všecka obec města Hradiště řečeného Tábor, vyznáváme tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie nebo čtúce slyšeti budú, že jakož jsme vedle úmluv Přibenic obú hradů i městečka urozeným pánom, panu Oldřichovi z Rozmberga a panu Jindřichovi, synu jeho, jich v moc sstúpili a páni nadepsaní ty hrady i s městečkem, se zdmi a věžemi vedle úmluvy obořili, kterýchžto hradóv i městečka páni nadepsaní ani my nižádným obyčejem zasě stavěti ani osazovati nejmáme ani naši budúcí na věky. Pakli by ktokoli jiní to chtěli osazovati a stavěti ty hrady, tehdy jmáme a slibujem s obú stranú toho věrně a skutečně hájiti a brániti každému člověku. A také ta záštie, kteráž sú koli byla znikla od počátka až do sie chvíle mezi námi a pány nadepsanými s jich služebníky, ty jmají pominúti a jim my ani služebníci naši, dokudž jsú v službě našie, na věky viece zpomínati nejmáme ani těm, kteříž jsú pro ně a vedle nich v tom záští zašli až do sie chvíle. A to vše, což svrchu psáno stojí, to jest hradóv neosazovati a záští všech nezpomínati, slibujeme pod naší ctí a věrú křesťanskú pánóm nadepsaným i jich služebníkóm ctně, věrně a křesťansky zdržeti a zachovati, slibujíce sami za sě napřed i za naše budúcie. A toho na potvrzenie a pro lepší jistotu své vlastnie pečeti k tomuto listu přivěsili sme a pro dalšie svědomie věcí nahořepsaných pečeti urozených pánov, pana Mikuláše z Lantštejna odjinud z Borotína, pana Jana mlazšieho z Ústie a slovutných panoší Ondřeje z Nemyšle, Chvala z Machovic, Levy z Chřenovic, Jana Rusa z Želče a Václava z Chlumu jsú k tomuto listu vedle nás a k prosbě našie přivěšeny. Jenž jest dán na Hradišti léta od narozenie syna božieho tisícieho čtyřstého třidcátého sedmého, den svatého Prokopa.