My Oldřich z Rosenbergka vyznáváme tiemto listem všem nyniším i budúcím, že přišli před nás naši věrní milí měšťané a přebyvatelé městečka našeho z Svinóv a spravili nás, že neboštík pan Jindřich z Rosenbergka, otec náš, prodal jim za určené penieze, kteréž jest ot nich vsal penězi hotovémi, královo právo a že jim ten list na to právo otcem naším daný vzat jest na Novém hradě, když sú nepřietelé hradu dobyli; a prosili nás, abychme jim to právo královo našim novým listem potvrdili. A my znamenajíce vuoli otce našeho, jich pokoru, prosbu k uslyšění hodnú, užitek a prospěch jich, to jisté právo královo jim všem v tomu našěmu městečku i v pěti mlýnech k městečku příslušějícím přebyvatelóm potvrdili sme a tiemto listem potvrzujem, takově: Aby každý člověk téhož našeho městečka i mlýnóv přebyvatelé své všecko zbožie movité i nemovité, kteréms by kolivěk ménem to bylo jmenováno, měštěnín neb podruh, muž neb žena, mohl dáti neb otkázati vespolek neb rozdielně, za zdravého života neb na smrtedlné posteli, komužkolivěk a kdyžkolivěk bude chtieti, ale jen člověku našeho panstvie, bez našie i našich budúcích příkazy i odpory všelikaké. Pakli který muž nebo žena z nahořepsaného městečka i mlýnóv by umřel bez rozkázání svědomého, tehda jeho všecko zbožie movité i nemovité nemá na nás ani na našě budúcí, ale na toho sešlého neb umrlého člověka najbliší přátely našeho panstvie má spadnúti bez našie i našiech budúcích přékazy všelikaké. A přihodilo-li by se, že by který člověk neb přebyvatel nahořepsaného městečka i mlýnóv umřel a po sobě děti ostavil k létóm nedošlé, theda vešken statek těch sirotkóv po jich otci má v knihy siročie psán býti a přietelé neb poručníci těch sirotkóv, kteří by se v ně uvázali neb v jich statek, mají ten statek zaručiti vedle obyčeje dřevního, aby sirotkóm úplně byl zachován bez umenšenie. A umřeli by který sirotek let nedošlý, tehda jeho diel na živé zuostalé má spadnúti. Pakli by všichni sirotci zemřeli, dříve nežli by let došli, tehda vešken jich statek, jakož v kniehách bude zapsán vedle rozkázání otce jich, ač by rozkázal, pakli by nerozkázal, tehda na jich najblišie přátely našeho panstvie má spadnúti, k něms my ani naši budúcí nižádného práva nemáme mieti. Tomu všemu na jistotu a pevnost svú sme pečeť k tomuto listu velikú přivěsiti kázali. Jenž jest dán v Crumlově den svatého Ondřeje, léta od narození syna božieho čtyřistého třicátého sedmého.