Stala se jest úmluva mezi urozeným panem Oldřichem z Rozenberka s jedné a s poctivým knězem Bedřichem s Strážnice a s opatrnými purgmistrem a obcí Hory Tábor strany druhé, tak že kněz Bedřich a obec nahořepsaná Tháborská panu z Rozenberga mají postúpiti Lomnice tvrz s tiem se vším dědictvím, což k té tvrzi příslušie, a k tomu všecky holdy, kteréž páně a jeho služebníkóv drželi jsú a držie dědičné, mají konečně propustiti a propúštějí i to, ješto by na to zápisy měli, tak aby jich nebrali kromě těch holdóv nynějších svatohavelských, o kteréž jsú se lidé umlúvali a na tom Táborským nětco dali, ty jisté mají dobrati a viece nic. Přibenického zbožie pán též jako i prve drže má jim v též mieře jakožto i prve nechati až do řádu země této uvedenie a na tom nepřekážeti anebo až do dalšie smlúvy mezi pánem a knězem Bedřichem nahořepsanými. A pán má dvě stě kop grošóv hotových knězi Bedřichovi od neděle najprv příštie ve dvú nedělí a tři sta kop grošóv čtyři neděle po svatého Jiří najprv příštieho dáti a na ty jisté jemu list s rukojmiemi učiniti. Dublevský rybník kněz Bedřich aneb komuž káže mají vyloviti, kterýž jsú nasadili, a vyloviec nemají na tom viece i na jiných rybníciech překážeti. Item všecka zbožie kněžská aby s vobú stranú též jako i prvé drželi až do řádu, kromě dědických páně kněží. Item což by pán neb jeho služebníci knězi Bedřichovi a Táborským jich dědičného drželi, to má propuštěno býti, i to, ješto by na to zápisy měli. A jestliže by se co stalo beze lsti, tehda strana na stranu mocí nemá sahati, než s vobú stranú mají přátely vydati a ti o to mají bez rozpuštěnie pracovati a mezi stranami konec učiniti a k miestu přivésti. Pakli by sě vydaní nemohli smluviti, ale mají třetieho vydati, tak aby ten vždy konec učinil mezi nimi. A nezdálo-li by se těch úmluv kteří straně držeti, tehda strana straně má dva měsiece napřed dáti věděti. Item spíži, pušky a děla, kteráž jsú na Lomnici, pán má knězi Bedřichovi kázati na Tábor dovésti a to s těmi vězni, kteříž nahoře jsú, i provoditi tak, aby bezpečně projeti i projíti mohli. Item vězňové s vobú stranú aby stranám zuostali. Item kteříž jsú z městečka z Lomnice, aby tu bezpečně ostali a ničímž zlým aby jim nebylo zpomínáno; pakli by tu ostati nechtěli, ale aby prodadúc, což by tu svého měli, i šli, kamž by se jim zdálo. Kteréžto úmluvy svrchupsané s vobú stranú slíbili jsú sobě pode ctí a pod věrú zdržeti bez přerušenie všelikterakého. A toho na svědomie my Oldřich z Rozenberga, kněz Bedřich z Strážnice své jsme pečeti přitiskli a pro dalšie svědomie prosili jsme statečného rytieře pana Mikuláše ze Krchleb, purgrabi zviekovského, a slovutných panoší Matěje Višni z Větřnie, Buzka z Rovného a Beneše z Chotěmic, aby své pečeti podle nás přitiskli k tomuto listu. Jenž jest dán v Třeboni léta od narozenie syna božieho tisícieho čtyřstého třidcátého pátého, v sobotu den svatých Pěti bratróv, dědicóv českých.