Městská rada Norimberka informuje Stefana Colerna (Stepfan Colern) a Zikmunda Stromera (Sigmunden Stromer), své zástupce na basilejském koncilu, že od nich v poslední době obdrželi několik listů, konkrétně se jedná o list z pondělí po poslední neděli před započetím postní doby auf montag nach esto michi 8. února, z Popeleční středy auf die aschermitwochen 10. února, z pátku po poslední neděli před započetím postní doby auf freitag nach esto michi 12. února, z úterý po první neděli postní auf ertag nach inuocavit 16. února a konečně ze soboty před druhou postní nedělí auf samstag vor reminiscere 20. února, včetně uzavřených listů, cedulí, spisů a zpráv. Otázka finančních kompenzací, za škody utrpěné v boji s husity gen Beheim, vyžaduje rozšíření odpovědi, proto by měla být zodpovězena v čase přesahujícím do páté neděle postní auf den sunntag Judica 14. březen. Ať už se jim to daří, nebo ne, mají setrvat na propozicích a v případě dalších důležitých věcí jim dali listem okamžitě vědět. Připomíná přitom, že v záležitost Čech (Beheim) se angažují po mnoho let a po celý čas nesli hlavní tíhu, přes plané sliby dalších měst, pomoci, kterou poskytovali vévodovi Janovi z Neumarktu (herczog Johan) nebo markrabímu Fridrichovi (marggraf), stejně jako Chebu (Eger), Plzni (Pillsen), Lokti (Elbogen) a dalším městům, kterým často posílali podporu jízdy, vozů, pěších a důležitých zásob. Podobně jako jim posílali finanční podporu. Ve spisech, které jim nedávno poslali, jsou doložené částky, jenž si musel Norimberk unserr vypůjčit od svých měšťanů, měšťanek a prostých lidí. Do toho by měli započítat peníze, které tíž měšťané a měšťanky vydávali na obranu. Norimberští unser meinung se domnívají, že podobná snaha vyjít vstříc husitům poškozuje kostnického biskupa Oty III. z Hachbergu (dem bischofen von Constancz), auditora Jana Palomara (auditor) a další zástupce svatého koncilu v Basileji, kteří byli v Čechách. Proto by měli usilovat, s ohledem na oběti, kteréNorimberk utrpěl, přesvědčit je a císaře Zikmund (dem römischen keiser) k novému tažení proti husitům. Věří přitom, že pokud se jim podaří přesvědčit knížata, pána a města v sousedství, pak uspějí. Posílají jim dluhopis, o něž je žádali. Rádi by znali jejich názor na to, zda markrabí a vévoda Jindřich Landshutský (herczog Heinrich) mohou polepšit své cla a doprovod.