Proscriptio civitatis Melnicensis

My rychtář, purkmistr, konšelé i všecka obec města Mělnického vyznáváme et cetera, že sme svobodně a dobrovolně beze všech přinucení přistúpili a přistupujem mocí tohoto listu ku panóm Pražanóm Welikého a Nowého Měst pražských, ve čtyřěch kusiech spasitedlných, o něž sú sě zasadili proti králi Sigmundowi Uherskému i všem jeho pomocníkóm, a ty jisté čtyři kusy sami napřed držeti s pomocí Boží beze všeho ustúpenie, a své všecky poddané k tomuž vésti, a jich panóm Praženóm i všem jich vedle těch čtyř kusóv pomocníkóm do našich statkóv i hrdel věrně a spravedlivě beze všie lsti proti každému živému člověku hájiti a brániti i pomáhati, krále Sigmunda svrchu psaného za krále Českého nepřijímati, a králové Sofii, pod niž sme dřieve slušeli, bez vóle města Pražského nikoli do města našeho Melníka, ani na jiný který kus k městu našemu příchylný nepúštěti, a proti tomuž městu Pražskému hlavniemu koruny královstvie Českého věčně ani my ani naši budúcí ižádnú měrú nebývati, pod jich moci a právo věčně slušeti, a jich nebo úředníkóv od nich usazených jakožto starších svých zprávcí poslušni býti dobrú věrú naší slibujem. Pakli bychom my nebo naši budúcí kdy sě proti Pražskému hlavniemu městu kterýmkolivěk obyčejem pozdvihli anebo protivili, anebo co proti tomu zápisu učinili: tehdy sě i své budúcí tiemto listem cti, viery, hrdel i statkóv svých odsuzujem, chtiece aby nám ani našim budúcím na věky nikdiež věřeno nebylo v žádné mieře. Tomu na svědomie et cetera.